Cílem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je umožnit především dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům a klientům se základním vzděláním, aby si osvojili nebo oživili pracovní návyky, a tím pádem zvýšili své šance na získání zaměstnání. Vzhledem k tomu, že se jedná o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací, není důležitá vysoká kvalifikace či výborný zdravotní stav. Za standardní délku trvání VPP považuje ÚP ČR 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr na VPP i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání s nemožností jejich pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce, kteří v rámci VPP vykonávají práci asistentů prevence kriminality a koordinátorů VPP.

„V případě, že Úřad práce ČR uzavře dohodu o VPP se zaměstnavatelem na dobu kratší než 12 měsíců, je důvodem především přechod mezi rozpočtovými obdobími, kdy daná krajská pobočka ÚP ČR nemusí mít v rozpočtu reálně disponibilní zdroje na pokrytí celého období trvání dané dohody o VPP v délce 12 měsíců. V tomto případě ÚP ČR nemůže poskytnout závazek na celých 12 měsíců, protože by došlo k porušení rozpočtových pravidel. Takovéto situace jsou dle ÚP ČR řešeny příslibem prodloužení, které je realizováno uzavřením dodatku k již uzavřené dohodě,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Úřad práce ČR může opětovně podpořit stejného klienta, ale pouze výjimečně. V případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, popř. musí jít o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, pokud se opakovaně prokáže, že trvá nemožnost jeho pracovního uplatnění na volném trhu práce.

Pokud konkrétní uchazeč o zaměstnání spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opakovaně. Není tedy nutné, aby byl v evidenci ÚP ČR minimálně tři měsíce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně. Aby byl tento proces co nejjednodušší, rozhodují o udělení výjimek od 1. 5. 2016 vybraná kontaktní pracoviště ÚP ČR. „Pokud chce obec přijmout na VPP uchazeče z jiného kraje či okresu, je to možné. Příspěvek jde tzv. za klientem, to znamená, že je třeba, aby se zaměstnavatel obrátil na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR, na kterém je uchazeč evidován a požádal o příspěvek na veřejně prospěné práce,“ doplňuje Kateřina Sadílková.

Měsíční výše příspěvku v rámci VPP činí 14 tisíc korun. Tato částka pokryje náklady související s minimální mzdou. Na koordinátora veřejně prospěšných prací a na asistenta prevence kriminality přispívá ÚP ČR 15 tisíc korun. Během sedmi měsíců letošního roku se podařilo Úřadu práce ČR umístit na VPP celkem 19 149 lidí. V meziročním srovnání počet umístěných uchazečů na tyto pozice roste. Zatímco v roce 2014 jich bylo necelých 23 tisíc, loni jejich počet přesáhl 35 tisíc osob. Jen v loňském roce poskytl ÚP ČR na VPP více než 2 mld. 770 mil. Kč. Například na Přerovsku podpořil ÚP ČR touto cestou loni 502 uchazečů o zaměstnání a přispěl na jejich mzdy částkou přesahující 60 mil. Kč, na Prostějovsku se pak podařilo ÚP ČR umístit na VPP celkem 653 dlouhodobě nezaměstnaných. Na jejich mzdy poskytl úřad v tomto regionu více než 70 mil. Kč.

Veřejně prospěšné práce zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích při opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v rámci zaměstnávání osobních asistentů ve školství či dohledové služby, asistentů prevence kriminality, předáků nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo jarních údržbách.

Pokud jde o intenzívní práci s dlouhodobě nezaměstnanými uchazeči a současně příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi, provádí ÚP ČR pravidelně šetření v místě a sociální šetření. V oblasti zaměstnanosti pracuje ÚP ČR s klienty prostřednictvím individuálních akčních plánů. V případě, že uchazeč odmítne vhodné zaměstnání bez vážných důvodů (např. nemoc, stěhování apod.), je to důvod pro sankční vyřazení z evidence ÚP ČR, případně odejmutí dávek. Tak například v loňském roce odejmul ÚP ČR kvůli odmítnutí zaměstnání dávky v cca 2 000 případech. U dalších 2 100 příjemců dávek pak přestal vyplácet dávku, protože se odmítli či nezúčastnili aktivit v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.