Chov zeber Chapmanových má v Zoo Liberec dlouholetou tradici. První trio přicestovalo do zoo pod Ještědem v roce 1970 ze Zoo Dvůr Králové. Jednalo se o divoké jedince pocházející z volné přírody, které za účelem rozšíření populace a záchrany druhu přivezl z Jihoafrické republiky do tehdejšího Československa Josef Vágner v rámci jednoho ze svých transportů.

Že se zebrám v liberecké zoo daří, dokládá i fakt, že za padesát let jejich chovu se v zahradě narodilo rovných sto mláďat. Poslední, sté hříbě, přišlo na svět 25. prosince a jedná se o samičku. Zkušená matka ji přivedla na svět po roce trvající březosti v brzkých ranních hodinách a nachystala tím svým ošetřovatelům milé vánoční překvapení. Většinu dne pobývá malá zebra se svou matkou v teple zázemí, ale v případě příznivého počasí již i pravidelně prozkoumává svůj venkovní výběh.

„Jsem velice rád, že se nám dlouhodobě daří pomáhat udržovat populaci zeber Chapmanových chovanou v zoologických zahradách stabilní a dostatečně silnou, protože ve volné přírodě jejich počty postupně klesají. Od počátku chovu v roce 1970 se u nás narodilo celkem 57 hřebců a 43 klisen tohoto podruhu zebry stepní,“ říká zoolog Luboš Melichar.

V souvislosti s tímto jubileem liberecká zahrada vyzývá a prosí veřejnost, aby ji celou historii chovu zeber Chapmanových pomohla zdokumentovat. „V našich archivech bohužel mnoho historických fotografií nemáme, a tak hledáme datované snímky starší 15 let. Pamětníci mohou své fotografie zaslat elektronicky na adresu marketing@zooliberec.cz do konce února tohoto roku,“ doplňuje Barbara Tesařová. Autorské fotografie budou následně využity k obohacení archivu zoologické zahrady, a především ke zmapování proměny výběhu zeber v průběhu historie. „Každý, kdo se s námi o svoji fotografii podělí, bude zařazen do slosování o mimořádnou prohlídku zázemí chovu zeber za doprovodu našeho hlavního zoologa a odborníka na chov zeber, Luboše Melichara,“ dodává Tesařová.

Zebra Chapmanova
(Equus quagga chapmanni)

Zebra Chapmanova je poddruhem zebry stepní a obývá rozsáhlé savany Zimbabwe, Botswany a Mozambiku v jihovýchodní Africe. Tato zebra má na světlé srsti široké černé pruhy s hnědými mezipásy. Charakteristické zbarvení slouží jako velmi dobré maskování, protože z dálky nejsou zebry téměř vidět a zblízka se jeví mohutnější. Pruhy také usnadňují komunikaci uvnitř stáda, žádné dvě zebry nemají stejné pruhování.

Zebry žijí ve skupinách 10–30 jedinců s harémovou strukturou, kdy je ve stádě pouze jeden dospělý samec, který se páří se všemi samicemi. Samice je březí 350 dní a poté rodí jedno mládě. To se již po pár hodinách přidává ke stádu. Stádo vede nejstarší a rovněž i nejdominantnější klisna, která při cestách kráčí první, za ní jdou mláďata, další členové stáda a nakonec samec. V případě nebezpečí se stádo semkne do kruhu, s mláďaty uprostřed.

Většinu dne tráví zebry na pastvě. Živí se převážně tvrdými stepními travinami. Ve většině případů se pasou společně s žirafami nebo gazelami, lépe tak registrují případné nebezpečí. Největším zebřím predátorem je kromě člověka lev. Zebry dokáží před nebezpečím utéct a běžet na krátké vzdálenosti až 50 km/hod.

Pro maso a kůži je vybíjena ve své domovině pytláky.