Problematice speciálně vycvičených psů se ombudsman věnuje už od roku 2009. V roce 2010 vydal ombudsman doporučení pro přístup vodicích a asistenčních psů do veřejných prostor, v němž pojmenoval klíčové problémy a doporučil jejich řešení. Upozornil, že asistenční a vodicí psi mají zvláštní status. Fakticky slouží jako kompenzační pomůcka, takže na ně nelze pohlížet jako na ostatní psy. Zákaz vstupu asistenčního či vodicího psa ve svém důsledku znamená zákaz vstupu člověka se zdravotním postižením, kterého pes doprovází. Řešení ochránce spatřoval v přijetí zákona, který by upravil postavení psů se speciálním výcvikem.

Protože v následujících pěti letech nedošlo k žádnému posunu, obrátila se v roce 2016 ombudsmanka Anna Šabatová na vládu a doporučila, aby byl připraven zákon upravující práva osob, které jsou doprovázeny speciálně vycvičeným psem. Bez zákona se totiž tito lidé s postižením svých práv prakticky nedomůžou.

„Ve světle případu nevidomé ženy vyhozené z taxíku považuji za alarmující, že ani 10 let po doporučení ombudsmana nebyl zákon přijat, a dokonce dosud nevznikl ani jeho návrh. Dlouhodobě tak práva lidí s postižením využívajících asistenční a vodicí psy, nejsou dostatečně chráněna. Výsledkem je zacházení, které jsme všichni viděli. Považuji to za naprosto tristní situaci,“ konstatuje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

Jak se bránit vysvětluje ombudsman v letáku Vodicí a asistenční psi ZDE.