Za jeho nejzávažnější problém považuje skutečnost, že bylo vytvořeno bez hlubší diskuze s lékaři a aniž by bylo jasné, co bude a může být náplní znalecké činnosti a k čemu se mohou znalci (lékaři) ve znaleckých posudcích vyjadřovat.

Výhrady ke znaleckému odvětví sdílí i stěžovatel, přednosta I. chirurgické kliniky LF UP a FN Olomouc, Dušan Klos. Na základě jeho podnětu ombudsman šetření zahájil. Stěžovatel upozorňuje, že lékaři mohou po absolvování kurzu k Metodice působit jako znalci v celé šíři zdravotnických specializací: „Vytvořením tohoto znaleckého odvětví a podáváním znaleckých posudků znalci bez jakékoliv vazby na jejich specializaci a odbornost, se v našem právním systému stvořila právní fikce, resp. právní iluze, kdy znalecký posudek povyšuje subjektivní obtíže nemocného, často klinicky a objektivně neprokazatelné, na objektivní pravdu, jež se pak stává podstatným základem pro rozhodování soudů v těchto věcech,“ vysvětluje své obavy Dušan Klos, který má právnické i lékařské vzdělání.

„Zástupcům lékařů doposud nikdo nevysvětlil, jak je možné, že v návaznosti na nezávazný materiál právně neurčitého charakteru vzniklo znalecké odvětví s podmínkami plně odpovídajícími požadavkům soukromého subjektu, který na tom měl soukromý a finanční zájem, bez zohlednění zásadních výhrad lékařských společností,“ shrnuje ve zprávě ombudsman. Poukázal v ní také na etická dilemata spojená s tím, že se na vzniku Metodiky a na jejím dalším propagování a prosazování do praxe aktivně podíleli někteří soudci Nejvyššího soudu.

Ombudsman vítá, že Ministerstvo spravedlnosti uznalo problémy spojené se současným stavem znaleckého odvětví a posuzováním nemateriální újmy na zdraví jako takové a že odborná diskuze bude pokračovat přímo na půdě Ministerstva spravedlnosti. Ministryně Marie Benešová uspořádá 21. září na toto téma kulatý stůl.