Na ochránkyni se obrátil odmítnutý uchazeč o pracovní pozici manažera pobočky prodejce aut. Vyhrál sice výběrové řízení, ale zaměstnavatel o něm před podpisem pracovní smlouvy zjistil, že je v insolvenci a do zaměstnání ho nepřijal. Takový přístup vnímal stěžovatel jako porušení práva na rovné zacházení. Obrátil se na oblastní inspektorát práce, který v postupu zaměstnavatele neshledal žádné pochybení, proto požádal o pomoc ochránkyni.

Ta ve věci zahájila šetření a prověřila postup inspektorátu. Konstatovala, že se inspektorát nedopustil pochybení, které by mělo vliv na výsledek kontroly. Ve vztahu k namítanému nerovnému zacházení ochránkyně stěžovateli vysvětlila, že vzhledem k tomu, že majetkové poměry nejsou ve výčtu diskriminačních důvodů, nemohlo dojít k porušení antidiskriminačního zákona. Nelze se tedy bránit antidiskriminační žalobou. Podle názoru ochránkyně však v takovém případě zůstává možnost podat žalobu na ochranu osobnosti dle občanského zákoníku.

Ochránkyně v souvislosti s tímto případem vyjádřila názor, že pokud se k výkonu určité pracovní pozice váže odpovědnost za nakládání s finančními prostředky zaměstnavatele nebo plánování a kontrola dlouhodobějších finančních toků a operací, může zaměstnavatel vnímat i osobní situaci uchazeče (osobní bankrot) jako projev jeho schopností potřebných pro výkon těchto činností. Neznamená to však, že uchazeč o zaměstnání, který je zadlužený, již nemůže získat práci. Zaměstnavatelé by měli svůj postup pečlivě zvažovat a toto kritérium uplatňovat přiměřeně pouze u těch pracovních pozic, kde zaměstnanec musí vykonávat specifické činnosti spojené s finančními operacemi.