Veřejný ochránce práv: Lidé s postižením mají právo na dostupnou zubní péči

28.02.2019 18:23 | Zprávy

Lidé s mentálním postižením nebo s poruchou autistického spektra musí mnohdy čekat na šetření zubu až jeden a půl roku. Pokud totiž musí absolvovat zubařský zákrok v celkové anestezii, jsou čekací doby neúměrné.

Veřejný ochránce práv: Lidé s postižením mají právo na dostupnou zubní péči
Foto: ochrance.cz
Popisek: Veřejný ochránce práv - logo

Z výzkumu ombudsmanky vyplynulo, že v případě dětí je průměrná čekací doba čtyři a půl měsíce a u dospělých čtyři měsíce. Obrovské rozdíly však panují mezi regiony – u dětí jsou na Moravě čtyřikrát delší než v Čechách. V některých krajích čekají děti na zákrok jeden a půl roku a ve dvou potřebná zařízení ani neexistují. Této problematice se věnoval kulatý stůl, který se konal ve čtvrtek 28. února v sídle ombudsmanky. Zúčastnili se ho zástupci Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, České lékařské komory, univerzit a nemocnic.

Ombudsmanka zde prezentovala výsledky výzkumu, do kterého se zapojili ředitelé a ředitelky pracovišť, která mohou poskytovat hrazenou péči v oborech klinická stomatologie a anesteziologie a intenzivní medicína.

Nejdůležitější zjištění:

  1. Regionální rozložení pracovišť poskytujících konzervačně-chirurgické ošetření chrupu v celkové anestezii je nerovnoměrné. Zatímco v některých krajích péči zajišťuje několik pracovišť, v jiných žádné.
  2. Průměrná čekací doba na konzervačně-chirurgické ošetření chrupu v celkové anestezii představovala v letech 2015 – 2017 pro dospělé pacienty 123 dní (čili zhruba čtyři měsíce), pro děti 135 dní (čili zhruba čtyři a půl měsíce). Čekací doby na Moravě jsou podstatně delší než v Čechách: u dětí v průměru čtyřnásobně, u dospělých dvojnásobně.
  3. Průměrná čekací doba se za poslední tři roky prodloužila (u dětí v průměru o 24 dní, u dospělých až o 48 dní).
  4. 47 % pracovišť považuje „své“ čekací doby za nepřijatelné z medicínského hlediska.
  5. Hlavním důvodem ošetření dospělých pacientů v celkové anestezii je mentální postižení nebo porucha autistického spektra (57 % případů).
  6. V případě dětí mají největší podíl tzv. nespolupracující pacienti bez zdravotní indikace (50 %). Jedná se obvykle o děti, které nebyly vedeny k tomu, aby si pravidelně čistily chrup a nechodily na preventivní prohlídky. V případě problémů pak nejsou schopné absolvovat zákrok v běžné ordinaci.
  7. Neexistují jednotná indikační kritéria pro zubní ošetření pacienta v celkové anestezii a liší se praxe jednotlivých pracovišť. Není specifikováno, jaké jsou povinnosti zubního lékaře a za jakých okolností má pacienta poslat na ošetření chrupu v celkové anestezii – například někdy stačí, že se dítě bojí, zatímco na jiných pracovištích musí mít dítě pro takový zákrok psychiatrickou diagnózu.
  8. Konzervačně-chirurgická ošetření chrupu v celkové anestezii poskytují nesystematicky různá pracoviště, řada z nich mimo svou hlavní pracovní náplň. Není stanoveno, kdo má povinnost takové ošetření poskytovat, a proto se také dramaticky liší poskytování péče mezi jednotlivými regiony.

Závěry kulatého stolu

  • Účastníci se shodli na potřebě vymezení specializovaných pracovišť, která budou poskytovat ošetření zubních kazů v celkové anestezii.
  • Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo, že vytvoří postupy pro poskytování zubní péče lidem s postižením.
  • Ministerstvo zdravotnictví bude iniciovat zpřesnění pravidel pro úhradu těchto úkonů ze zdravotního pojištění.
  • Ombudsmanka vítá, že se zdravotní pojišťovny rozhodly navýšit úhrady za ošetření lidí s postižením, která jsou časově často náročná, a jejich stávající ohodnocení je neadekvátní.

Tato opatření by měla přispět k tomu, aby se snížilo současné přetížení pracovišť, které poskytují zákroky v celkové anestezii.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Evropská unie prosazuje šmírování vaší soukromé komunikace přes mobil

Je to pravda? Aspoň to tvrdí Okamura. A jestli ano, nemyslíte, že je to dost přes čáru? A kdo jako přesně by měl podle EU mít právo číst soukromou korespondenci? A to jako kohokoliv, jen tak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zoo Liberec: Dětský koutek opět otevírá své brány

10:34 Zoo Liberec: Dětský koutek opět otevírá své brány

Ve čtvrtek 1. května se po více než půl roce opět otevře Dětský koutek v Lidových sadech veřejnosti.…