Právě toto vytýká zástupce ombudsmanky Stavebnímu úřadu ve Valticích. Úřad totiž věděl o existenci nepovolené stavební činnosti, stavebníkovi sice formálně nařídil ve stavbě nepokračovat, zakázal užívání stavby, ale dostatečně neprověřil opakovaná oznámení, že stavebník zákaz nerespektuje. Zahájil řízení o odstranění stavby, přerušil ho, když stavebník požádal o dodatečné povolení, ale ani za dva roky od zjištění nepovolené stavební činnosti nedokázal přimět stavebníka ke zjednání nápravy. Stavební úřad i představitelé města Valtice opakovaně jednali se stěžovatelem o řešení vzniklého sporu, ale za celou dobu stavební úřad nepodnikl účinné kroky, aby vynutil respekt k právu, jak bylo jeho povinností. Fakticky tak toleroval pokračující nezákonné jednání stavebníka a svou nečinností narušil důvěru v právní stát, jehož podstatným znakem je mimo jiné vymahatelnost práva.

Zástupce ombudsmanky se zabýval stížností majitele dvou historicky cenných, více než 200 let starých klenbou propojených vinných sklepů. Společnost vlastnící blízký pozemek zahájila v roce 2016 nepovolenou stavební činnost a v bezprostřední blízkosti vinného sklepa vyhloubila bez jakéhokoli zajištění rozsáhlý a hluboký výkop. Odtěžením značného množství zeminy došlo k narušení valené klenby v části sklepních prostor a k hrozbě destrukce. Stěžovatel se obracel na stavební úřad, upozorňoval na nepovolenou stavební činnost, ale nedosáhl ze strany úřadu adekvátního řešení problému. O tom, že stavební úřad nepostupoval v mezích zákona, svědčí i tři příkazy krajského úřadu k přijetí opatření proti nečinnosti. Krajský úřad opakovaně vyzýval Stavební úřad ve Valticích k prověření a došetření pokračování zakázaných stavebních prací, nezákonného užívání stavby a k pokutování stavebníka.

Zástupce ombudsmanky šetřením zjistil, že stavební úřad sice nařídil stavebníkovi provést nutné zabezpečovací práce, ale stavebník rozhodnutím uloženou povinnost nesplnil v plném rozsahu, pouze část stavby provizorně zastřešil a oplotil. Stavební úřad měl podle zástupce ombudsmanky zahájit exekuční řízení a provedení nutných zabezpečovacích prací zajistit. Stejně neefektivní byla i sankční řízení, která stavební úřad vedl se stavebníkem, který i přes vydaný zákaz stavbu dál užíval. Stavební úřad mu sice uložil pokuty, ale stavebník je zaplatil, aniž by své chování změnil. Stavební úřad se měl podle zástupce ombudsmanky kontrolní prohlídkou přesvědčit, zda stavebník zákaz užívání stavby respektuje, a zvýšit pokutu tak, aby ho od nezákonného jednání odradila.

„Z celého šetření je zřejmé, že stavební úřad nevěděl, jak má zajistit výkon svého rozhodnutí. Ani nedostatek zkušeností však nemůže být důvodem nečinnosti. Stavební úřad si mohl vyžádat metodickou pomoc od krajského úřadu, ale především měl postupovat plynule a bez průtahů,“ konstatuje zástupce ombudsmanky.

Vzhledem k tomu, že poškozování majetku stěžovatele se v zimních měsících dál zhoršovalo (z nepovoleného výkopu pronikala do historického sklepa stropem voda) a stavební úřad ani za této situace nepřistoupil k účinným právním krokům vůči stavebníkovi, aby tomu zamezil, rozhodl se zástupce ombudsmanky případ zveřejnit. Stavební úřad sice po šetření zástupce ombudsmanky vydal nové rozhodnutí, kterým na základě odborného posudku znovu nařídil provedení nutných zabezpečovacích prací, a stavebník poté provedl nad sklepem násyp zeminy, ale z pohledu stěžovatele nejsou tyto práce dostatečné. Stěžovatel se proto opětovně na zástupce ombudsmanky obrátil s výhradami k postupu stavebního úřadu a k posudku, z něhož stavební úřad vycházel a který stěžovatel pokládá za chybný a nepřesný.