Úřad nezjišťoval rozsah úprav (plánovaný i reálný) a nezabýval se záměrem stavebníka, tedy účelem zemních prací, přestože občané obce upozorňovali, že má jít pravděpodobně o stavbu střelnice. Úřad místo posouzení legálnosti ponechal stavebníkovi „volnou ruku“.

Zástupce ombudsmanky se zabýval stížnostmi občanů obce Hradčany-Kobeřice na nečinnost stavebního úřadu v Prostějově v souvislosti s rozsáhlými terénními úpravami v nezastavěném území obce. Stavebník zde prováděl zemní práce, včetně vybudování několika valů, bez povolení pokácel několik zdravých, vzrostlých stromů. Vše navíc z části prováděl i na sousedních pozemcích bez souhlasu jejich vlastníků. Stěžovatelé vyjadřovali domněnku, že záměrem stavebníka je vybudovat v obci sportovní střelnici. Upozorňovali na petici, v níž občané obce vyjádřili nesouhlas s umístění střelnice v obci, a na jednání zastupitelstva obce, které rovněž vybudování střelnice zamítlo.

Stavební úřad v Prostějově se činností stavebníka nezabýval, nechal ho v terénních úpravách pokračovat s konstatováním, že se nejedná o činnost, kterou by měl stavební úřad projednávat. Nezabýval se přitom základními otázkami, jako je rozsah terénních úprav, lokalita a účel provedených zemních prací včetně vybudování valů, tedy co je stavebníkovým cílem.

Zástupce ombudsmanky úřadu vytknul, že jednal v rozporu se základní zásadou správního procesu – zásadou materiální pravdy. Doporučil úřadu, aby zrušil své sdělení, že terénní úpravy nepodléhají projednání podle stavebního zákona. Poté by měl stavební úřad posoudit legálnost terénních úprav. Upozornil přitom stavební úřad, že za terénní úpravy podle stavebního zákona jsou považovány mj. takové zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Zákon přitom konkrétně uvádí jako příklady terénních úprav právě násypy (valy), navážky nebo úpravy pozemků pro zřízení sportovišť. Je proto povinností stavebního úřadu posoudit, jestli činnost stavebníka v obci Hradčany-Kobeřice je terénními úpravami ve smyslu stavebního zákona.

Stavební úřad, aniž by jakkoli doplnil dokazování a svou správní úvahu, setrval na svém závěru, že zemní práce nejsou terénními úpravami ve smyslu stavebního zákona. Stavební úřad rovněž odmítl vyzvat stavebníka k poskytnutí informací a listin, aby zjistil rozsah a účel terénních úprav. Úřad vyjádřil názor, že by tím porušil povinnost správního orgánu co nejméně zatěžovat dotčené osoby.

„Takový argument je absurdní. Stavební úřad rezignoval na povinnost ověřit stav věci a posoudit vše z hlediska stavebního zákona, a nečinnost odůvodňuje snahou neobtěžovat stavebníka. To vše v situaci, kdy informace z obce naznačují, že může jít o stavbu sportovní střelnice,“ konstatuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček a dodává: „Takový postup stavebního úřadu nelze akceptovat. Stavebník realizoval terénní úpravy přímo citované v zákoně, navíc je realizoval v nezastavěném území, jehož ochrana je jedním z veřejných zájmů, které stavební zákon chrání.“

Vzhledem k tomu, že stavební úřad neprovedl dostatečná opatření k nápravě, neučinil kroky k objasnění účelu provedených zemních prací a jejich rozsahu, rozhodl se zástupce ombudsmanky vyrozumět nadřízený Krajský úřad Olomouckého kraje a rovněž informovat veřejnost.