Od roku 2006 provádí veřejný ochránce práv systematické návštěvy a za oněch 13 let navštívil několik desítek zařízení pro seniory. Některé nedostatky zjištěné třeba před 10 lety stále přetrvávají a k jejich odstranění nestačí jen odvolat vedení jednoho zařízení, i když pro jeho klienty může i to znamenat zlepšení. Sociální služby se léta potýkají s nedostatečným personálním a materiálním zajištěním. Personálu je málo, je špatně placený a fyzicky i psychicky náročná práce vede mnohdy rychle k vyhoření, což se pak negativně odráží na motivaci pracovníků a na jejich přístupu ke klientům. Před několika lety ombudsmanka Anna Šabatová doporučila Poslanecké sněmovně, aby už konečně byl do zákona o sociálních službách doplněn minimální materiální a personální standard, který musí zařízení splňovat. Musí být jasně řečeno, kolik pracovníků a s jakou kvalifikací musí mít zařízení na určitý počet klientů. Samozřejmě to pak znamená, že zařízení budou schopna tyto pracovníky zaměstnat. Jen tak ale bude zajištěno, že se seniorům dostane potřebné péče, že se s nimi bude zacházet důstojně, nebudou vystavováni špatnému zacházení, ani nedojde k zásahům do jejich práv či soukromí. Mnohé z nedostatků, které ombudsmanka při návštěvách domovů pro seniory zaznamenala, totiž souvisely i s nedostatkem personálu – např. se senioři nedostanou na čerstvý vzduch, protože chybí personál, aby je doprovodil. Stravování či hygieně chybí lidský rozměr, protože personálu je málo, takže veškeré úkony musí provádět co nejekonomičtěji, tj. jak na běžícím pásu bez osobního přístupu. V noci se klienti nedovolají pomoci, protože noční služby jsou obsazeny jen minimálně (více např. ZDE)

Druhým naprosto zásadním nedostatkem, na který ombudsmanka upozorňuje vládu i poslance několik let, je nemožnost efektivně si stěžovat na sociální služby. Chybí mechanismus, který by zajistil nezávislé prověření stížnosti. Klienti či jejich blízcí si dnes mohou stěžovat vedení zařízení nebo zřizovateli, ale často to neudělají z obavy, že by situaci ještě zhoršili. Inspekce sociálních služeb nemusí šetřením reagovat na každou stížnost, kterou obdrží. V posledních letech počet vykonaných inspekcí klesá, přičemž na vině je i skutečnost, že inspekce přestala přizývat odborníky z praxe k provádění inspekcí přesto, že je to běžným standardem i u jiných inspekcí (např. Česká obchodní inspekce). Není tedy nikdo nezávislý, kdo by konkrétní potíže klientů v zařízeních prověřil.

S tím souvisí i skutečnost, že špatné zacházení nelze postihnout. Pokud nedosahuje intenzity trestného činu, policie či státní zastupitelství věc odkládají, přestože je zřejmé, že došlo k zásahu do klientových práv a jeho důstojnosti, že s ním bylo špatně zacházeno. Před několika lety ombudsmanka doporučila vládě i Poslanecké sněmovně, aby zajistily, že špatné zacházení bude možné kvalifikovat jako přestupek proti zákonu o sociálních službách. Toto doporučení ombudsmanka několikrát marně opakovala. Zatím definitivní tečku v této věci učinila vláda, když odmítla poslanecký návrh novely zákona o sociálních službách, která s tímto přestupkem počítala. Vláda své zamítnutí odůvodnila tím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje vlastní návrh novely, do které chce přestupek v nějaké podobě také zahrnout. Návrh však dosud není hotový a jeho účinnost je zatím pouze plánovaná od roku 2021. Minimálně do té doby tak stále nebude možné špatné zacházení s klienty domovů pro seniory postihovat (více ZDE).