Otec odešel od matky a dvou dětí (7 a 13 let). Na svou ženu podal trestní oznámení pro údajné týrání dětí a požádal orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) o jejich odebrání z péče matky. OSPOD se neptal na názor dětí – o jeho šetření v rodině neexistuje oficiální záznam – a podal návrh soudu na jejich umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP). Soud na návrh OSPOD přistoupil. Takhle však postupovat nelze.

Během šetření jsme zjistili, že si OSPOD tvrzení otce neověřil. Návrh na předběžné opatření (odebrání dětí) byl podán bez vyhodnocení míry ohrožení dětí a bez vlastní úvahy OSPOD – ten podal soudu návrh, ve kterém převzal tvrzení otce. OSPOD dokonce nevzal v úvahu ani výpověď staršího syna na policii, kde chlapec popřel, že by matka děti jakkoli zneužívala a řekl, že jí má rád. Ve svém návrhu okresnímu soudu OSPOD tuto skutečnost neuvedl. Nadřízený krajský soud na základě odvolání matky návrh OSPOD zamítl.

V řízení o předběžném opatření si OSPOD musí být vědom značných limitů na straně soudu, který nemá možnost vést běžné dokazování. Vyslovuje-li orgán sociálně-právní ochrany dětí v soudním řízení svůj návrh, musí jít vždy o závěr podložený vlastními zjištěními, která odrážejí aktuální situaci v rodině a jsou dohledatelná ve spisové dokumentaci. OSPOD v tomto selhal.

Mladší syn v době odebrání z matčiny péče nevykazoval žádné známky zanedbávání či týrání. U staršího syna se vyskytovaly zdravotní a psychické problémy. Lékaři a psychologové se neshodovali, zda jeho problémy pramení ze zdravotního postižení či mají původ v psychickém stavu.

V závěru svého šetření veřejná ochránkyně práv konstatovala následující pochybení v práci orgánu sociálně-právní ochrany dětí:

• neověřil si informace, které uvedl manžel matky, pouze je převzal a navrhl odejmout děti z péče matky na základě předběžného opatření;
• nezabýval se tím, zda by péči o děti mohl převzít člen širší rodiny;
• nezhodnotil objektivním způsobem stav ohrožení zdraví či správného vývoje dětí, když si neopatřil informace z jiného zdroje;
• vedl nedbalým způsobem spisovou dokumentaci;
• neinformoval prokazatelným způsobem staršího syna o účelu jeho odebírání z péče matky – mladšího o důvodu odebrání neinformoval vůbec;
• neposkytl matce účinnou pomoc bezprostředně po odnětí dětí do zařízení.

Jednoznačně jsme potvrdili sérii selhání v konkrétní práci OSPOD. Úřad se s výsledky naší práce ztotožnil a přijal několik opatření, aby k podobným situacím v budoucnu nedocházelo.

OSPOD uznal, že mu pro jeho rozhodnutí chyběl dostatek informací; navázal spolupráci se 4 psychology; sociální pracovníci se jeli na dobrou praxi vyptat do fungujícího dětského krizového centra a absolvovali školení na komunikaci s dětmi.

Podle našich posledních informací se aktuálně starší syn nachází v péči své tety (sestra matky) a o mladšího pečuje otec. Matka je s oběma dětmi v pravidelném kontaktu. Trestní oznámení proti ní bylo policií odloženo. Rodina využívá psychologickou pomoc a lze doufat, že se celou situaci podaří v rámci možností napravit.