Jaroslav Dušek byl hostem platformy Nadační fond svědomí národa. Téma bylo vzhledem k době pevně dané. Vánoce. Ale nebyl by to Jaroslav Dušek, kdyby nezabrousil do témat zdánlivě nesouvisejících.
Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
Děláme z dětí idioty, když jim „lžeme“ o tom, že přiletí Ježíšek a nechá pod stromečkem spoustu dárků? Jaroslav Dušek popsal svou zkušenost s Vánoci. „Já si to pamatuju z dětství hezky. Naši dělali pečlivý Vánoce a měli to takový hodně promyšlený. To znamená, že se nazdobil stromeček a pak jsme šli pozorovat, kdy vyjde první hvězda na nebi, zpívaly se koledy. A mezitím jsme si fakt nevšimli, že někdo zmizel, děda nebo táta, a pak se ozvalo zazvonění, takový jako krásný zacinkání a táta nebo děda křičel – teď tu byl – a my jsme běželi a byli jsme úplně užaslí, protože stromeček svítil, všechny prskavky prskaly, svíčky hořely, zářilo to nádherně,“ zavzpomínal Dušek na kouzlo Vánoc během jeho dětství.
A dodal, že jeho rodina Vánoce nebrala nábožensky. Jeho rodiče prostě chtěli vytvořit kouzelnou atmosféru plnou tajuplnosti. A to se jim podle Duška dařilo krásně. A převedl svou dětskou zkušenost do svého poznání v dospělosti. „Není to špatný. Z určitého pohledu to je indiánské vědomí, které říká, že dárky nekupuje někdo, že ty dárky jdou z prostoru, že přicházejí, že je to pro dítě mnohem lepší a příjemnější,“ je Dušek přesvědčený.
Podle Duška jsou Vánoce zahalené kouzlem a tajemností daleko lepší, než kalkul dítěte, které si rozbalený dárek hned obhlédne na internetu a zjistí si jeho cenu. „Mně tohle přijde spíš smutnější,“ řekl. Jednoznačně pak odsoudil tradici Mikuláše a čerta. „To bych si myslel, že nebylo úplně dobrej nápad, když tam na dítě bublá nějakej čert a ty děti jsou fakt malý a fakt nevědí, co to je,“ ohodnotil tradiční čertí reje na počátku prosince. Proti Ježíškovi a Vánocům nenamítal nic.
Budeme se mít v roce 2025 ekonomicky lépe než v roce 2024?Anketa
Neřekl by, že se Vánoce jako svátek klidu změnily na bakchanálie konzumu. To lidé to z nich udělali. Samotné Vánoce s tím nemají nic společného. „Jestli někdo propadne konzumu, tak ten tomu propad stejně už dávno. Takový člověk to má už dávno pod kůží zažraný a na ty Vánoce to jenom sprostě hodí. Spíš ty řetězce a prodejci z toho udělají takovou tu jako trošku nechutnou událost,“ myslí si Dušek.
A dodal, že tak to na našem světě chodí. „Tento svět je založen na tom, že část lidí ho chce zobchodovat a nejradši by si koupili i ty ostatní lidi a všechny zaplatili, aby drželi huby a říkali jenom to, co mají říkat,“ vypálil Dušek.
Ale taková je podle Duška celá bílá civilizace. Obchoduje. A ukázal na mezinárodní politiku Spojených států amerických. „Bratrská pomoc s výměnou za suroviny, že jo. Jak amíci pomáhají v různých rozvojových zemích, tak to je pořád to samé,“ zhodnotil západní civilizaci Dušek.
A pustil se do novodobého pojetí vědy a výzkumu. Dříve se, jak pravil Dušek, objevila hypotéza, která se podle řádných vědeckých postupů musela vyvracet. A pokud se vyvrátit nepodařila, mohlo se teprve začít uvažovat o tom, že na ní bude něco pravdy. To dnes podle Duška nefunguje. „Dnešní věda, plná grantů a dotací, funguje obráceně. Objeví se hypotéza a je potřeba ji potvrdit. A snést všechny důkazy, že to tak je. A tak se věci trošku zaobroubí, malinko se něco vynechá, co se tam nehodilo. Jako když dělají farmaceutické firmy testování léků, že,“ řekl Dušek s tím, že právě farmaceutické společnosti rády často křiví výsledky takových testů. Uvedl příklad testování prozacu, kdy se jim jedna dobrovolnice v době testování oběsila, ale její smrt do hodnoticí zprávy ovlivňující povolení prodeje, nezahrnula. Škodila by samotnému testování. „Pak se až po letech zjistí, že ten lék zrovna v případě toho prozacu měl hodně blbý vedlejší účinky,“ řekl.
Porušujeme tak jako společnost pravidla pohádky o císařových nových šatech. „Když by někdo řekl, že král je nahý a on by byl nahý, tak je to nekorektní a je to bezohledný vůči králi, protože on neví, že je nahý, má svoje práva na to, aby lidi věřili, že je oblečenej,“ kopnul si s úsměvem Dušek do nynější korektní doby.
A podíval se i na špatné chápání slov dobro a zlo. „V hebrejštině se neužívá význam dobro a zlo, ale zralost a nezralost. A z toho chápeme, že nezralost postupně dozrává do té zralosti, kdežto v našem pojetí dobro musí bojovat se zlem. Podle našeho pojetí tedy zlo nedozrává do dobroty. Takhle to nechápeme. Ale ty staré tradice to tak měly,“ vysvětlil Dušek. „Strom poznání nebyl strom poznání dobrého a zlého, ale strom poznání již světelného a ještě ne světelného, které se světelným stává. A to dozráváním. A my jsme se od té vize oddělili,“ popsal vývoj naší společnosti Dušek.
Nelíbilo se mu ani označení antivaxer, které následované dalšími nálepkami jako fašista, dezolát či šváb létají prostorem. „Spíš to vnímám jako hypnózu. Vnímám to spíš jako postupný vtažení do hypnotického rámce, který je natolik důkladný a propojený, navzájem se podporující na mnoha různých úrovních, že to skoro, člověče, vypadá jako realita,“ udivil se Dušek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera