Důvodem však obvykle není to, že by se o děti nechtěli či nemohli starat, ale že jim chybí podpora v jejich péči. Příliš často se zapomíná, že chránit máme především nejlepší zájem dítěte a takovým zájmem obvykle je, aby dítě mohlo vyrůstat se svými rodiči.

Řešili jsme například případ rok a půl starého dítěte, které bylo odebráno z péče matky. Chlapec jí měl být vrácen ve chvíli, kdy získá ubytování v azylovém domě. To se podařilo, ale orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) už nepodal soudu návrh, aby jí bylo dítě svěřeno zpátky do péče. Nechal vše na matce s lehkým mentálním postižením. Ta se svým návrhem u soudu neuspěla a nápravu se podařilo sjednat až po našem zásahu. Přesvědčili jsme OSPOD, aby se odvolal, soud odvolání vyhověl a chlapec se mohl vrátit do péče své mámy.

V jiném případě jsme se zabývali situací ženy s duševním onemocněním, které bylo dítě odebráno krátce po porodu místo toho, aby se OSPOD v zájmu dítěte, jehož práva má přednostně hájit, snažil pro matku a dítě zajistit potřebnou službu, kde by mohli zůstat spolu. Žena se přitom o dítě starat chtěla, ale potřebovala k tomu podporu. Odloučení dítěte od rodičů musí být až poslední možnost, jak ochránit zdraví, život nebo zdárný vývoj dítěte. Úmluva o právech osob s postižením navíc říká, že není možné odebrat dítě rodiči jen proto, že má rodič zdravotní postižení. OSPOD je tedy povinen vynaložit veškeré úsilí, aby mohlo dítě zůstat v rodině. Také v tomto případě pomohl náš zásah, kdy OSPOD ihned zareagoval na vznesené výtky a případ se podařilo dovést k úspěšnému konci. Matka se tak mohla s potřebnou podporou starat o své dítě.

"Při naši práci se bohužel opakovaně setkáváme s případy, kdy jsou děti odebírány matkám jen proto, že mají duševní onemocnění nebo jiné postižení. Místo aby těmto rodičům byla poskytnuta veškerá možná podpora, jsou často osamocení a ponecháni svému osudu. Takový postup však odporuje úmluvám, které jsme se zavázali dodržovat, stejně jako našim zákonům. Musíme vždy myslet na to, že nejlepší zájem dítěte je na prvním místě a je třeba hledat všechny cesty, aby děti mohly zůstat v péči svých nejbližších. Jak naše případy ukazují, často stačí trocha dobré vůle a děti se vrací zpět do náruče rodičů,” vysvětluje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.