Zveřejňování soudních rozhodnutí má přispívat k transparentnosti a předvídatelnosti rozhodování soudů a ke sjednocování rozhodovací praxe. Přestože je databáze ministerstva v provozu od roku 2011 obsahuje podle zjištění ombudsmanky jen velmi malý počet rozhodnutí jak z civilní, tak trestní oblasti (celá zpráva včetně výsledků výzkumu je k dispozici zde).

V roce 2016 ombudsmanka konstatovala, že za předchozích 5 let přibylo v databázi jen zhruba 900 rozhodnutí a jejich vložení bylo dílem velmi malého počtu aktivních soudců. Ani za poslední dva roky se situace nezlepšila. U poloviny krajských soudů nepřibylo ve veřejné databázi ani jedno rozhodnutí a u ostatních krajských a vrchních soudů jde pouze o řádově desítky rozhodnutí. Podle ombudsmanky odvádí justice kvalitní práci a je škoda, že ji neukazuje i ve veřejnosti přístupné databázi ministerstva, obzvlášť když v komerčních databázích soudy anonymizovaná rozhodnutí zveřejňují.

Tématem letošního shromáždění delegátů Soudcovské unie ČR byl výběr soudců a kariérní postup. Podle ombudsmanky by pravidla výběru soudců, soudních funkcionářů, kariérního postupu a hodnocení soudců měl upravit zákon. „Systém výběru soudců by měl zohledňovat potřeby a požadavky soudnictví. Například není nejspíš nutné, aby zájemci o správní soudnictví, kteří se specializují na správní právo, museli začínat na okresních soudech jako soudci obecných soudů,“ je přesvědčena ombudsmanka Anna Šabatová a domnívá, že by justici mohlo také obohatit, kdyby vstup mezi soudce umožnila i zkušeným a respektovaným právníkům s jinou právní praxí, z prostředí mimo justici.

Již v minulosti ombudsmanka opakovaně vyjádřila své přesvědčení, že by žádný soudní funkcionář neměl být jmenován opakovaně. Souhlasí naopak s prodloužením jejich funkčního období ze sedmi na deset let a za důležité považuje také manažerské vzdělávání soudních funkcionářů.

Ročně se na ombudsmanku obrátí okolo 300 osob se stížností na státní správu soudu. Nejčastěji uváděným problémem jsou průtahy v soudních řízeních.