Česká republika má novou národní protidrogovou strategii na dalších devět let. Strategie byla schválena vládou a je nejen klíčovým koncepčním dokumentem vlády, ale zároveň i programovým vyjádřením záměrů a postupu vlády při uplatňování opatření za účelem předcházení a snižování škod vyplývajících z užívání návykových látek, patologického hráčství a nadužívání léků či moderních technologií v české společnosti.

Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 prošla konečným hlasováním Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky 26. března, poté meziresortním připomínkovým řízením a následně byla dne 13. května schválena vládou. Strategie navazuje na Národní strategii protidrogové politiky 2010-2018. Při tvorbě nové strategie byly reflektovány závěry hodnocení úspěšnosti strategie předešlé, stejně tak současný stav vědeckého poznání v oblasti závislostního chování. „Od roku 1993 jde již o šestý strategický koncept v národním měřítku. Stejně jako předchozí strategie, je i ta současná koncipována jako dlouhodobý strategický dokument na období 9 let, čímž dochází k reflexi požadavku co největší kontinuity protidrogové politiky vlády.“ uvádí národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Mgr. Jarmila VEDRALOVÁ.

Národní strategie v oblasti závislostí byla konzultována a připravována v poradních orgánech Rady vlády, jejichž členy byli zástupci jednotlivých resortů, krajů a další odborníci z relevantních oblastí protidrogové politiky.

Hlavním cílem strategie je především předcházení a snižování zdravotních, sociálních, ekonomických a nehmotných škod vyplývajících z užívání návykových látek, hazardního hraní a dalšího závislostního chování a z existence legálních i nelegálních trhů s návykovými látkami, hazardním hraním a dalšími produkty se závislostním potenciálem.

„Podrobnější definice aktivit a nástrojů, stejně jako dílčích cílů, budou rozpracovány v akčních plánech strategie,“ říká Vedralová s tím, že nově se akční plány integrují do jednoho tříletého plánu, v němž budou zahrnuty konkrétní aktivity s danou zodpovědností, indikátory a finančním vyčíslením. „Akční plán je konkrétním realizačním dokumentem strategie. Po dobu platnosti strategie budou zpracovány a vyhodnoceny celkem tři akční plány. Plnění jednotlivých aktivit bude procházet revizí každý rok,“ upřesňuje Jarmila VEDRALOVÁ.

Priority strategie a nové závislosti

Mezi prioritní témata, na která se strategie zaměřuje, je například posílení prevence a s ní související zvýšení informovanosti, dále zajištění kvality a dostupnosti sítě adiktologických služeb, efektivní regulace trhů s návykovými látkami a závislostními produkty, zajištění efektivního řízení, koordinace a financování.

„Regulaci dostupnosti alkoholických nápojů a tabákových výrobků, a také snižování nabídky a poptávky u nelegálních návykových látek považuji jako jedno z prioritních témat strategie,“ dodává k tématům Jarmila VEDRALOVÁ s tím, že se chce nadále držet doporučení WHO a OECD ohledně regulace reklamy a marketingu, snížení dostupnosti (místní, časové, cenové), cílených preventivních programů a kontroly dodržování zákona.

Národní protidrogová koordinátorka z tohoto důvodu veřejně podpořila návrh Ministerstva financí ohledně navýšení spotřební daně u alkoholu, tabáku a hazardu: „Z odborných studií víme, že například u alkoholu tvoří celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně, přičemž zisk státu ze spotřební daně není ani desetiprocentní. Pokud by se zvýšilo zdanění o deset procent, snížila by se dle odborníků a mezinárodních doporučení konzumace alkoholu o 4,4 procenta. Daňová politika ovšem nejenže snižuje spotřebu návykové látky a škody spojené s jejím užíváním, ale oddaluje také první zkušenost s užitím návykové látky.“

„Na schválené strategii oceňuji její vyváženost a racionalitu. Jsem velmi rád, že jsme v souladu s evropskou dobrou praxí,“ říká ke schválení strategie brig. gen. Mgr. Jakub FRYDRYCH, ředitel Národní protidrogové centrály.

Kromě standardních integrovaných témat a oblastí (nelegální drogy, alkohol, tabák, hazard) se strategie nově věnuje také speciálním tématům, a sice léčivým přípravkům s obsahem psychoaktivních látek či nadužívání internetu a nových technologií.

Na lécích je závislých 900 tisíc lidí v Česku, ale léčí se ale jen malá část z nich. „Povědomí o návykovosti léků je stále nízké a lidé nemají od lékařů komplexní informace o tom, co mohou dané léky způsobovat. Chybí tedy intervence lékařů směrem k pacientům a nabídka pomoci pro ty, kteří již závislost na lécích pociťují. To bychom chtěli změnit,“ uvádí Jarmila VEDRALOVÁ s tím, že závislosti na lécích na uklidnění propadají třikrát více ženy než muži.

Nadužívání internetu a nových technologií je v posledním desetiletí znatelné. Dle posledních výsledků studie ESPAD (2015) přes 20 % studentů hraje denně nebo téměř denně počítačové hry, 87 % denně surfuje na internetu a 41,5 % studentů tráví v běžný všední den 4 a více hodin na internetu. „Od roku 2003 se výrazně zvýšil podíl dospívajících, kteří tráví volný čas surfováním na internetu. Naopak od roku 2011 došlo k poklesu podílu studentů, kteří tráví volný čas venku s přáteli jen tak pro zábavu nebo kteří chodí pravidelně večer ven za zábavou“ komentuje situaci doc. MUDr. Viktor MRAVČÍK, Ph.D., vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které studii ESPAD dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje.

Současný stav v ČR

Míra užívání návykových látek v dospělé populaci neklesá a je na poměrně vysoké úrovni. „Mezi dětmi a mládeží aktuálně mírně klesá míra užívání legálních návykových látek, ale zůstává ve srovnání s evropskými zeměmi na vysoké úrovni. Zkušenosti s hazardním hraním naopak rostou, nejvíce mezi mladými lidmi a zejména on-line,“ komentuje situaci Viktor MRAVČÍK.

A k současné dostupnosti návykových látek uvádí: „Aktuální dostupnost alkoholu a tabáku je stále velmi vysoká a příliš se nezměnila, a to ani pro nezletilé, dostupnost kontrolovaných nelegálních drog se také nemění. Změna se dá pozorovat u hazardního hraní, kdy na jedné straně klesá dostupnost technických her, ale na druhé straně roste u on-line hraní.“

V ČR se počet osob, které jsou v riziku vzniku závislosti, a jsou tak potenciálními nositeli společenských, zdravotních, sociálních problémů na úrovni jednotlivce i společnosti, pohybuje následovně (tyto skupiny se do značné míry překrývají):

• 2 mil. denních kuřáků,
• 1,6 mil. uživatelů alkoholu v riziku (denních konzumentů alkoholu je cca 600 tis., denních konzumentů vysokých dávek cca 100 tis.),
• 900 tis. osob zneužívajících sedativa a hypnotika,
• 125 tis. uživatelů konopí v riziku,
• 80–120 tis. patologických hráčů,
• 45 tis. injekčních uživatelů pervitinu a opioidů.

Vyváženost prevence a represe do dalších let

Protidrogová politika v České republice si stanovuje dosažitelné a racionální cíle a je vyvážená co do uplatňování prevence a pomoci na jedné straně a represe a vymáhání práva na straně druhé. „Jednak vycházíme ze současných a ověřených poznatků v oblasti závislostí, a také stavíme na koordinovaném mezisektorovém a mezioborovém přístupu k užívání legálních a nelegálních návykových látek,“ říká Jarmila VEDRALOVÁ.

Snižování nabídky nelegálních návykových látek prostřednictvím trestní represe, se zaměřením na kvalifikovaná protiprávní jednání, má nezastupitelné místo v systému všech protidrogových politik světa. „Česká republika má v oblasti nelegálních návykových látek racionální legislativu, v aplikační praxi nedochází k přepínání trestní represe, “ uvádí Jakub FRYDRYCH.

V trendech nelegálních drogových trhů lze dle Jakuba Frydrycha v posledních letech sledovat narůstání významnosti obchodování s nelegálními návykovými látkami v prostředí internetu a skrytého internetu: „S tímto fenoménem bezprostředně souvisí i problematika maloobjemových zásilek s psychoaktivními substancemi a využívání kryptoměn. Posun části drogových trhů do kyberprostoru, je zásadní výzvou pro vymáhání práva v oblasti policejní i justiční spolupráce.“

Celý materiál Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 najdete online ZDE.