Vláda: Vzrostla míra problémového užívání opioidů, preventivní programy jsou nedostatečné

07.12.2018 14:04 | Zprávy

Aktuální data z výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za uplynulý rok ukazují, že míra užívání alkoholu a tabáku zůstává stále vysoká. Nejčastěji užívanou nelegální drogou u nás stále zůstává konopí.

Vláda: Vzrostla míra problémového užívání opioidů, preventivní programy jsou nedostatečné
Foto: Hans Štembera
Popisek: Před Úřadem vlády

Počet problémových uživatelů pervitinu a opiátů dosahuje přibližně 48 tisíc osob, z toho pervitinu 35 tisíc osob a 13 tisíc uživatelů opioidů. Znepokojivá je především rostoucí míra užívání opioidních analgetik mezi problémovými uživateli drog – fentanylu, morfinu, hydromorfonu a oxykodonu. Došlo k meziročnímu nárůstu počtu případů předávkování nelegálními drogami, na kterém se podílí zejména nárůst předávkování opioidy.

„Nárůst uživatelů opioidů může souviset s tím, že se léčivé přípravky s obsahem buprenorfinu dostávají na nelegální trh a tím narůstá i počet injekčních prvouživatelů buprenorfinu,“ uvádí k výsledkům výroční zprávy národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Dalším výrazným problémem u nás je podle národní protidrogové koordinátorky přetrvávající nedostupnost kvalitních preventivních programů: „Teoreticky máme systém prevence dobře nastaven, ale chybí nám zavedení do praxe. Například v Ústeckém kraji se s preventivními programy setká jen 50 procent studentů středních škol, ale jen 20 procent pravidelně. V tomto směru nadále jednáme s ministerstvem školství, jak systém prakticky realizovat.“

Užívání návykových látek v populaci

Situace v oblasti užívání legálních i nelegálních drog v ČR v dospělé populaci je dlouhodobě stabilní. Poměrně vysoká je zejména míra užívání alkoholu, tabáku a konopných látek.

Aktuálně kouří 25,2 % populace starší 15 let (2,4 mil. osob), z toho 18,4 % kouří denně (22,6 % mužů a 19,9 % žen). Trendy v posledních 6 letech naznačují postupný pokles výskytu kuřáctví v dospělé populaci. Mezi dětmi ve věku 13–15 let je nejnověji odhadovaný podíl denních kuřáků 11,3 %, od roku 2011 podíl kuřáků mezi žáky základních škol významně klesl.

Přibližně 9,0 % obyvatel ČR starších 15 let (900 tis. osob) spadá do kategorie vysoce rizikové konzumace alkoholu. Intenzita a frekvence konzumace alkoholu v populaci se liší podle věku, u mladších osob převažuje časté pití nadměrných dávek, u starších denní konzumace alkoholu. Míra konzumace alkoholu v dospělé populaci se dlouhodobě nemění, neklesá ani výskyt denní konzumace alkoholu.

Zkušenost s užitím nelegální drogy někdy v životě uvádí v posledních cca 10 letech přibližně třetina populace ve věku 15–64 let, nejčastěji jde o konopné látky (29–37 %) následované extází (4–6 %). Zkušenost s užitím nelegálních drog uvádějí častěji muži a respondenti ve věkové skupině 15–34 let. V horizontu posledních 12 měsíců je výskyt užívání nelegálních drog v obecné populaci velmi nízký s výjimkou konopných látek (9–10 %), mezi osobami ve věku 15–34 let užilo v posledních 12 měsících konopné látky 19–21 %.

Postoje veřejnosti k užívání návykových látek

Postoje obyvatel ČR k užívání návykových látek jsou dlouhodobě stabilní, aktuálně se však mírně snižuje přijatelnost kouření tabáku i konzumace alkoholu, a zejména jejich pravidelné užívání. Za posledních 20 let se u starších věkových skupin zvýšila míra tolerance k užívání konopných látek.

Se zákazem kouření v restauracích, který od 31. května 2017 zavedl zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, bylo podle průzkumu NMS z konce roku 2017, tj. cca půl roku po zavedení zákazu, spokojeno celkem 61,4 % dotázaných (56,4 % mužů a 66,2 % žen), nespokojeno 22,2 % (26,8 % mužů a 17,8 % žen). Nejspokojenější byli respondenti ve věku 35–44 let (64,6 %) a ve věku 15–24 let (63,9 %), respondenti s vysokoškolským vzděláním (72,2 %) a respondenti žijící ve společné domácnosti s dětmi mladšími 18 let (64,9 %). Spokojenost se zavedením zákazu kouření v restauracích uvedlo celkem 72,2 % nekuřáků, zatímco nadpoloviční většina (55,8 %) kuřáků spokojena nebyla.

Užívání drog mezi dětmi

Výsledky realizovaných školních studií v ČR i další regionální studie ukazují v posledních letech výrazný pokles kouření cigaret i konzumace alkoholu ve školní populaci všech typů škol, a to včetně pravidelného a rizikového užívání.

„I přes zaznamenané pozitivní trendy zůstávají zkušenosti českých dětí s návykovými látkami v evropském kontextu vysoce nadprůměrné,“ mírní optimismus národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová a zdůrazňuje probíhající kontroly ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí, které odhalily bezproblémové prodeje alkoholu nezletilým v obchodních řetězcích, nebo kontroly ve spolupráci s Policií ČR, které odhalily podávání alkoholu nezletilým v barech a restauracích. „Většina českých dětí, téměř 90 %, stále potvrzuje, že si cigarety a alkohol mohou opatřit velmi snadno a bez větších překážek, a to i přesto, že prodej a podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků je osobám mladším 18 let zakázaný,“ dodává Vedralová.

Podle Vedralové je třeba zdůraznit vysokou zkušenost s konopnými drogami mezi dětmi: „S vysokým užíváním konopných drog u dětí je třeba aktivně pracovat, a to zejména z důvodů negativních dopadů na jejich zdraví – a zvlášť v době, kdy jsou napříč českou společností komunikovány pouze pozitivní účinky užívání konopných drog.“

Podle výsledků studie ESPAD z roku 2016 denně kouří cigarety 12,9 % 16letých studentů, 11,9 % pravidelně konzumuje nadměrné dávky alkoholu. Novým trendem mezi mládeží je rostoucí zkušenost s užíváním elektronických cigaret – zkušenost uvádí 43,7 % 16letých, z toho 64,1 % těch, kteří v životě kouřili cigarety, a současně 12,0 % těch, kteří klasické cigarety nikdy v životě nezkusili. Alespoň jednu zkušenost s užitím konopných látek má 32,0 % 16letých a 23,9 % užilo konopné látky v posledních 12 měsících.

Výskyt pravidelného kouření, rizikové konzumace alkoholu a také prevalence užití nelegálních drog byly dlouhodobě vyšší mezi chlapci, ale v posledních letech je pozorován trend postupného vyrovnávání rozdílů v užívání návykových látek mezi pohlavími (např. výrazný je tento trend u konopných látek).

Problémové užívání konopí a dalších nelegálních drog

Hlavní problémovou nelegální drogou v ČR je pervitin (metamfetamin), z opioidů jsou to buprenorfin a heroin. Znepokojivý je meziroční nárůst uživatelů heroinu a rostoucí míra užívání opioidních analgetik – fentanylu, morfinu, hydromorfonu a oxykodonu, které mohou lokálně představovat nejrozšířenější opioid mezi problémovými uživateli drog. Stále vysoký je podíl injekčních uživatelů.

V ČR bylo v roce 2017 podle odhadů 47,8 tis. problémových uživatelů pervitinu a opioidů, z toho 34,7 tis. uživatelů pervitinu a 13,1 tis. uživatelů opioidů. Z nich bylo 3,9 tis. uživatelů heroinu 6,9 tis. uživatelů buprenorfinu a 2,3 tis. uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog dosáhl 43,7 tis.

Zdravotní důsledky užívání drog

V roce 2017 přetrvávala relativně příznivá situace ve výskytu infekcí mezi uživateli drog. Nově bylo diagnostikováno 5 případů HIV infekce, kdy k přenosu došlo při injekční aplikaci drogy. Podíl tohoto způsobu přenosu na nových případech je v ČR dlouhodobě nízký. Prevalence HIV mezi injekčními uživateli drog je dlouhodobě velmi nízká, pod 1 %.

Počet nově hlášených případů hepatitidy typu B (VHB) má od roku 2001 díky zavedenému očkování klesající tendenci, počet případů u injekčních uživatelů drog dosahuje aktuálně do 20 případů ročně. Počet nově hlášených případů hepatitidy typu C (VHC) u injekčních uživatelů drog dosahuje aktuálně 500–650 případů ročně a uživatelé drog dlouhodobě tvoří více než polovinu všech případů (58,5 % v roce 2017). Prevalence VHC mezi injekčními uživateli drog se pohybuje v rozmezí 15–80 % podle charakteristik souboru vyšetřených.

Došlo k meziročnímu nárůstu předávkování drogami, na kterém se podílí zejména nárůst předávkování opioidy. V roce 2017 bylo ze soudnělékařských oddělení hlášeno 42 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami (32 v r. 2016), z toho ve 27 případech šlo o opioidy (15 v r. 2016), v 11 případech o pervitin (stejně jako v r. 2016), ve 3 případech o těkavé látky (5 v r. 2016). Rovněž v obecném registru mortality došlo v r. 2017 k meziročnímu nárůstu ze 48 na 64 případů, z toho u opioidů z 20 na 36 případů. Na nárůstu počtu smrtelných předávkování opioidy se podílí zejména fentanyl, morfin a kodein.

„Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je tradičně v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů. Situace v oblasti zdravotních důsledků užívání drog, tzn. výskyt infekčních nemocí jako HIV/AIDS a virových hepatitid, zůstává relativně příznivá,“ říká Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, „avšak vzrostl počet úmrtí na předávkování nelegálními drogami, zejména v souvislosti s opioidy. V této souvislosti je potřeba připomenout, že přetrvává znepokojivě nízká dostupnost opiátové substituční léčby.“

Ve speciálním registru soudních pitev bylo dále identifikováno 128 úmrtí pod vlivem nealkoholových drog (97 v r. 2016), nejvíce jich bylo v důsledku nehod a sebevražd. V dlouhodobém horizontu je nejvyšší počet případů nepřímých úmrtí pod vlivem drog spojen s pervitinem a konopnými látkami, meziročně však došlo v roce 2017 k nárůstu počtu úmrtí pod vlivem opioidů (z 6 na 18 případů).

V roce 2017 bylo v obecném registru mortality hlášeno 370 smrtelných předávkování alkoholem (415 v r. 2016). Z dat soudnělékařských oddělení vyplývá, že na předávkování alkoholem nebo pod vlivem alkoholu zemře v ČR ročně kolem 800 osob.

Substituční léčba a síť služeb

Stávající síť adiktologických služeb je hodnocena jako nedostatečná – nerovnoměrné je rozložení některých typů specializovaných adiktologických služeb (např. ambulantní léčby, substitučních center a péče o klienty s duální diagnózou). Kraje stále poukazují na nedostatek ambulantních psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů, kteří jsou ochotní pracovat s uživateli návykových látek. Chybí také adiktologické služby specializované na děti a mládež.

Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové není substituční léčba v jednotlivých krajích adekvátně zajištěna, a to jak z hlediska místní, tak i finanční dostupnosti.

V roce 2017 vykázalo 491 psychiatrických ambulancí (474 v r. 2016) léčbu celkem 37 013 pacientů se základní diagnózou duševních poruch a poruch chování způsobených užíváním návykových látek. Nejde výhradně o specializované adiktologické (AT) ambulance, ale o všechny psychiatrické ambulance. Pokud jde o počet specializovaných AT ambulancí, největší zdravotní pojišťovna (VZP) jich v roce 2015 evidovala pouze 27. Problematická je také dostupnost nelékařských adiktologických zdravotnických ambulancí – v květnu 2017 jich bylo registrováno 24, avšak pouze 13 z nich mělo smlouvu s některou ze zdravotních pojišťoven.

Detoxifikace od návykových látek byla v r. 2017 poskytována ve 35 lůžkových zařízeních, bylo detoxifikováno celkem 10 186 pacientů. Rezidenční abstinenčně orientovanou léčbu poskytují převážně zařízení oboru psychiatrie – v r. 2017 bylo v ČR 18 psychiatrických nemocnic pro dospělé a 3 pro děti, 30 psychiatrických oddělení nemocnic a 2 další lůžková zařízení. V r. 2017 bylo evidováno 14 513 hospitalizací pro poruchy způsobené užíváním návykových látek, z toho 8903 (61 %) pro alkohol a 5609 (39 %) pro nealkoholové drogy.

V r. 2017 dále pracovalo 108 nízkoprahových programů, v tom 54 kontaktních center a 54 terénních programů, v kontaktu s nimi bylo 39,2 tis. uživatelů návykových látek.

Počet osob léčených v opiátové substituční léčbě v posledních 5 letech stagnuje. V roce 2017 registrovalo své pacienty v substituční léčbě celkem 62 zdravotnických zařízení (63 v r. 2016) a bylo evidováno celkem 2249 léčených osob (2266 v r. 2016). Ženy tvořily 30 %, necelé dvě třetiny z celkového počtu pacientů byly ve věku 30–39 let a téměř čtvrtina ve věku 40–49 let. Jediným krajem bez aktivně hlásícího zařízení zůstává Pardubický kraj. Významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě a lékařů ji poskytujících se však v ČR nachází mimo registraci.

V roce 2017 byla 1506 (67 %) pacientům poskytována léčba buprenorfinem a 743 (33 %) metadonem. Z 1506 osob léčených buprenorfinem užívalo 781 (54 %) monopřípravky (především Subutex®) a 725 (46 %) kombinovaný přípravek Suboxone®.

Podíl problémových uživatelů opioidů v substituci je nízký, a to zejména v krajích s významným počtem problémových uživatelů, jako jsou Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Ústecký kraj. V těchto krajích zároveň dochází v posledních letech k nárůstu zneužívání opioidních analgetik. V průměru bylo v ČR v roce 2017 registrováno v substituční léčbě 17,2 % problémových uživatelů opioidů (17,8 % v r. 2016). V Praze, kde se nachází 73 % problémových uživatelů opioidů z celé ČR, je podíl registrovaných v substituci 13,6 % (15,3 % v r. 2016).

Problémem zůstává finanční nedostupnost substitučních preparátů s účinnou látkou buprenorfin. Monopreparáty s buprenorfinem nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, a pacient tedy hradí v lékárně plnou cenu. Kombinovaný preparát Suboxone® 8 mg je jako jediný hromadně vyráběný substituční preparát od roku 2010 hrazen ze zdravotního pojištění, ale v praxi je počet pacientů léčených hrazeným Suboxone® odhadován na několik desítek případů.

Výsledky dotazníkového šetření ve 14 substitučních centrech v ČR publikované v r. 2018 ukázaly příznivý vliv substituční léčby na bydlení, stabilitu finančního příjmu, řešení dluhů a snížení kriminality léčených osob.

Prevence

V ČR od roku 2006 funguje systém certifikace odborné způsobilosti v prevenci. K lednu 2018 mělo celkem 57 organizací 89 certifikovaných programů primární prevence, z toho 56 programů všeobecné prevence, 24 programů selektivní prevence a pouze 9 programů indikované prevence. Přestože kvalita a dostupnost školních preventivních programů v ČR roste, přetrvávají problémy s dostupností a kvalitou preventivních programů.

„Systém školské prevence není personálně dostatečně zajištěn a problémem je i podfinancování systému – objem finančních prostředků na realizaci preventivních programů na školách je řadu let stejný a nedostatečný. Nadále plánujeme jednat s ministerstvem školství o posílení a podpoře preventivních programů, a to s jasnými a konkrétními výstupy. Z pozice národní protidrogové koordinátorky budu nadále apelovat na aktivnější přístup ministerstva školství v oblasti prevence na školách,“ doplňuje národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Například z dostupných informací z Ústeckého kraje vyplývá, že preventivním programům je exponováno pouze 50 % studentů SŠ – 20 % v rámci pravidelné výuky a 30 % při jednorázových akcích, nejčastěji besedách. Preventivní programy jsou pravidelnou součástí výuky častěji v nižších ročnících a na středních odborných školách a učilištích než na gymnáziích. Nejčastěji se preventivní programy věnovaly tématům šikany a agrese, užívání nelegálních drog a kyberšikany; naopak kouření patří mezi nejméně častá témata.

Z jednotného elektronického systému výkaznictví a sběru dat ve školské prevenci vyplývá, že samotné školy a školská zařízení častěji než užívání návykových látek řeší jiné formy rizikového chování – nejčastěji záškoláctví, trávení času na internetu, mobilních telefonech a hraní her, agresivní chování a šikanu.

Krátké intervence v oblasti závislostí jsou ve zdravotnické praxi prováděny v poměrně nízké míře a nesystematicky, a to přesto, že jejich provádění je zákonnou povinností všech zdravotnických pracovníků. Pouze třetina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a pouze 8 % dostane doporučení s pitím přestat nebo je omezit. Rovněž pouze přibližně každý třetí kuřák, který v ČR navštíví lékaře, dostane doporučení, aby kouření zanechal.

Výdaje z veřejných rozpočtů

V roce 2017 činily identifikované výdaje na integrovanou protidrogovou politiku z rozpočtů státní správy a samosprávy celkem 1755,6 mil. Kč (1536,2 mil. Kč v r. 2016), z toho výdaje státního rozpočtu dosáhly 1453,5 mil. Kč a výdaje z místních rozpočtů 302,2 mil. Kč (z toho z krajů 225,2 mil. Kč a z obcí 77,0 mil. Kč).

Většina výdajů (59 %) byla stejně jako v předchozích letech určena na prosazování práva, zatímco na harm reduction, tj. na snižování škod způsobených užíváním návykových látek bylo určeno 14 %, na léčbu 9 % a na prevenci 4 % celkových výdajů. „Finanční posílení a stabilizace systému je jednou z priorit protidrogové politiky. Aktuálně připravujeme národní strategii protidrogové politiky na další devítileté období. Naším cílem je zejména posílení prevence a zvýšení dostupnosti léčby a služeb sociální integrace uživatelů drog,“ uzavírá národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Oproti roku 2016 došlo ke zvýšení výdajů na protidrogovou politiku na všech úrovních. Výdaje státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 186,0 mil. Kč. S výjimkou resortu zahraničí došlo ke zvýšení výdajů u všech sledovaných resortů. K nejvyššímu nárůstu došlo u výdajů Policie ČR (o 126,6 mil. Kč) včetně NPC (o 26,8 mil. Kč), MPSV (o 21,9 mil. Kč), RVKPP (o 17,0 mil. Kč) a MZ (o 15,0 mil. Kč). Souhrnné výdaje krajských a místních rozpočtů výrazněji narostly v Praze (o 8,5 mil. Kč), v Jihomoravském (o 6,5 mil. Kč) a Moravskoslezském kraji (o 5,8 mil. Kč), k největšímu meziročnímu poklesu došlo v Ústeckém kraji (o 2,3 mil. Kč).

Výroční zprávu o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2017 najdete v plném znění ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DPP: Místo tramvají budou na Libeňském mostě dočasně jezdit autobusy

22:03 DPP: Místo tramvají budou na Libeňském mostě dočasně jezdit autobusy

Současný provoz tramvají na části Libeňského soumostí bude od půlnoci z neděle 24. na pondělí 25. li…