Novela reaguje na předpokládaný pokles zejména daňových příjmů a na výdajové straně vytváří prostor pro vyšší výdaje k zajištění zdraví obyvatelstva, a dále k zachování vysoké zaměstnanosti a omezení negativních dopadů na národní hospodářství a sociální oblast.

Hlavní změnou na výdajové straně státního rozpočtu je navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 mld. Kč. Tyto prostředky budou operativně používány na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19. Vzhledem k tomu, že aktuální situace a odstraňování jejích následků bude dlouhodobějšího charakteru, není v tuto chvíli možné s jistotou určit, kolik finančních zdrojů bude která složka záchranného a bezpečnostního systému státu vyžadovat, ani jaké další požadavky na výdaje státu způsobené aktuální situací vzniknou. Způsob poskytování nezbytných zdrojů z vládní rozpočtové rezervy prostřednictvím projednání a rozhodnutí vlády zajišťuje potřebnou flexibilitu a jednotnost při strategickém řízení. Novela posiluje rozpočet dávek na nemocenské pojištění o 10 mld. Kč, přičemž rozpočet výdajů na důchody zůstává zachován ve stávající výši, celková bilance kapitoly MPSV se v úhrnu zlepšuje o 15 mld. Kč. V důsledku vyšší výpůjční potřeby státu se o 5 mld. Kč zvýší výdaje kapitoly Státní dluh.

V rámci nezbytných úsporných opatření se na výdajové straně snižuje o 2,9 mld. Kč rozpočet Ministerstva obrany, kde budou odloženy některé nákupy vojenské techniky, které nejsou vzhledem k současné situaci pro obranyschopnost země naprosto zásadní. O 1,5 mld. Kč se krátí výdaje související se slevami na jízdné, které zcela přirozeně nebudou vzhledem k omezenému cestování využity a bude tedy možné je využít k jinému účelu.

Na příjmové straně státního rozpočtu dochází ke snížení daňových příjmů v úhrnu ve výši 55,7 mld. Kč, což je způsobeno očekávaným poklesem ekonomické aktivity nejen v České republice, ale také u našich významných obchodních partnerů a také opatřeními obsaženými v Liberačním balíčku Ministerstva financí. S ohledem na plánované prominutí záloh na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti u OSVČ a na předpokládaný pokles tempa růstu mezd a platů v ekonomice, počítá novela státního rozpočtu s nižšími příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, a to o 25 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s aktuální situací nelze v předpokládaném termínu počítat s plánovanou realizací aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G, snižují se plánované příjmy rozpočtu o 7 mld. Kč. O částku 1,5 mld. Kč budou sníženy příjmy z důvodu výpadku části dividend od Letiště Praha, a.s.

Další přesuny jsou dány rozpočtově technickými operacemi, jako je například využití kapitoly Operace státních finančních aktiv (OSFA) pro financování důchodů, což částkou 20 mld. Kč uleví kapitole MPSV.

„Právě nyní je vhodný čas využít fiskální prostor, který jsme za poslední roky rozpočtovou odpovědností vytvořili. Česká ekonomika je silná, stav našich veřejných financí dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy, a také zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice maximálně zmírníme. Díky tomuto polštáři budeme v mezinárodní konkurenci patřit mezi bonitní věřitele, kteří neztratí kontrolu nad udržitelností svých veřejných financí a neocitnou se v dluhové pasti,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Státní dluh v roce 2019 byl 1 640 mld. Kč, jeho zvýšení bylo plánováno o schodek 40 mld. Kč na 1680 mld. Kč. Vzhledem ke změně schodku dojde i k celkovému nárůstu zadlužení o 200 mld. Kč na 1 840 mld. Kč, tj. z loňských 29,1 % HDP na 33,2 % HDP. Z hlediska mezinárodního srovnání stále zůstane Česká republika mezi fiskálně nejdisciplinovanějšími ekonomikami EU, a to i bez zohlednění pravděpodobného zhoršení u referenčních států.

„Česká republika má kromě zdravých veřejných financí také velice příznivou rizikovou strukturu státního dluhu. A to například proto, že v uplynulých dvou letech jsme vydávali historicky velké objemy dluhopisů s dlouhou splatností kolem 10 let. Navíc, důsledkem snižování absolutní i relativní výše státního dluhu v posledních 6 letech budou v letošním roce splátky „starých dluhů“ něco málo přes 200 mld. Kč, což je nejméně od roku 2010. V loňském roce tyto splátky činily 290 mld. Kč a v roce 2018 více než 300 mld. Kč, tedy o 100 mld. více než letos. Díky tomu má vláda v letošním mnohem vyšší prostor pro hladké profinancování krizového deficitu“, vysvětluje náměstek pro Veřejné rozpočty Karel Tyll.

Pro účely novely státního rozpočtu aktualizovalo Ministerstvo financí makroekonomický výhled. Za předpokladu, že se epidemii podaří v průběhu 2. čtvrtletí zvládnout, by měla česká ekonomika v 1. a zvláště 2. čtvrtletí 2020 vykázat mezičtvrtletní propad. Ve 2. polovině roku 2020 by se měla začít ekonomická aktivita oživovat. Minimálně 3. čtvrtletí však bude ještě tlumeno vývojem v nejvíce zasažených evropských ekonomikách (Itálie, Španělsko), v nichž se zřejmě projeví finanční problémy domácností a podniků.

Ekonomika by tak měla v roce 2020 poklesnout o 5,1 % při meziročním poklesu zaměstnanosti o 1,2 % a nárůstu nezaměstnanosti z 2,0 % v roce 2019 na 3,3 %.

Hrubý domácí produkt - růst v %, stálé ceny 2010:

Zdroj: ČSÚ. Rozpočtová dokumentace návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2020. Predikce MF ČR.