Výplaty klientů zkrachovalé záložny začnou nejpozději v polovině října

30.09.2014 17:22 | Zprávy

Navzdory rapidnímu poklesu počtu kampeliček v Česku za posledních 20 let nepovažují odborníci vkládání úspor do družstevních záložen za ekonomický hazard. Ani v případě krachu klienti o peníze nepřijdou. Poslední kampeličkou, která se dostala do likvidace, je WPB Capital. Vklady věřitelům vrátí Fond pojištění vkladů. Výplaty začnou nejpozději 16. října.

Výplaty klientů zkrachovalé záložny začnou nejpozději v polovině října
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Problémy kampeliček nijak neovlivňují jejich popularitu u českých střadatelů. Meziroční nárůst počtu členů všech družstev v České republice k 30. září loňského roku činil 32,9 procenta. Do záložen tak vstoupilo přes 16 tisíc klientů. „Řada družstevních záložen nabízí svým klientům lepší podmínky než mnoho tuzemských bank. V poslední době přináší kampeličkářům zajištění jejich vkladů celkem bezproblémové plnění Fondem pojištění vkladů do rozsahu 100 tisíc eur. K tomuto plnění se přistupuje v případě, že družstevní záložna není způsobilá plnit své povinnosti vůči vkladatelům za zákonných a smluvních podmínek,“ vysvětlil právník Jiří Švihla, likvidátor WPB Capital.

Právě nezákonné jednání stojí za odebráním licence třetímu největšímu spořitelnímu družstvu v Česku – WPB Capital. Po dvouměsíčním šetření likvidátor kampeličky zjistil, že společnost není schopna svým věřitelům jejich vklady vrátit, vyplácet je tedy začne Fond pojištění vkladů. Fond nejpozději do 6. října tohoto roku stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad. Výplatu náhrad vkladů musí zahájit nejpozději do 16. října. „Fond v současné době disponuje rezervami ve výši zhruba 20 miliard korun. Očekávaná výplata WPB Capital nepřesáhne tři miliardy korun. Fond tedy nemusí využít možnosti získání dalších finančních prostředků na finančních trzích a je schopen pokrýt náhrady z vlastních zdrojů,“ popsala situaci Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů.

I přes problémy, ve kterých se tuzemské kampeličky ocitají, není podle odborníků budoucí fungování družstevních záložen v Česku nereálné. „Jejich životnost záleží na dodržování pravidel kapitálového trhu tak, jak je stanoví zákon či vyhlášky České národní banky. Zároveň se chystá zákonná úprava, která by při dosažení určité hranice bilanční sumy vyžadovala změnu družstevní záložny na banku. Navíc vládou schválený návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech by měl zpřísnit pravidla úvěrové angažovanosti a zvýšit příspěvky družstevních záložen do Fondu pojištění vkladů. Kampeličky by v budoucnu oproti bankám měly přispívat dvojnásobnou částkou,“ řekl Jiří Švihla.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Platforma pro zdravý stavební zákon: Řešení DSŘ nedostatečně zohledňuje problémy při podávání žádostí z prvních měsíců

13:21 Platforma pro zdravý stavební zákon: Řešení DSŘ nedostatečně zohledňuje problémy při podávání žádostí z prvních měsíců

Vyjádření k bypassu digitalizace stavebního řízení