Při CMP dochází k přerušení toku krve do některé části mozku. Krev přivádí do mozku kyslík a další nezbytné živiny. Lidský mozek spotřebuje více než 20 % kyslíku, což z něj dělá jeden z energeticky náročných orgánů. Bez kyslíku vydrží mozkové buňky a neurony pouhých 5 minut. Poté začínají postupně odumírat. Pokud se rychle neobnoví přívod krve a kyslíku do mozku, může dojít k trvalému poškození nebo smrti.

Problémem je poznat onemocnění a vyhrát souboj s časem

Při podezření na cévní mozkovou příhodu je třeba okamžitě volat záchranku. Zahájení léčby takzvanou trombolýzou, tedy podáním léků na rozpuštění sraženiny a zprůchodnění cévy, je třeba do 4 a půl hodiny po vzniku cévní mozkové příhody, respektive některé modernější mechanické způsoby (trombektomie) lze provést sice až do 24 hodin, ale úspěšnost je neporovnatelně vyšší v prvních hodinách po vzniku příhody. Co by mělo pacienta a jeho okolí varovat? „Více než tři čtvrtiny pacientů lze identifikovat podle jednoduchého testu FAST. Ten zahrnuje tři základní příznaky: Prvním je pokles ústního koutku, člověk se přestane symetricky smát, druhým slabost končetin, paže a nohy na jedné straně těla. Testujeme ho předpažením po dobu 10 vteřin, pokud oslabená paže klesá, je pozitivní. Třetím a posledním příznakem je náhle vzniklá porucha řeči (člověk například není schopen najít správná slova, říká nesmysly, zadrhává se nebo nemluví vůbec),“ vypočítává prim. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, předseda výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP. Necelá čtvrtina pacientů bohužel nemá vyjádřené tyto tři základní příznaky z testu FAST. Tito pacienti mohou mít celou řadu příznaků: „Například zrakové poruchy (náhle vzniklé dvojité vidění, výpadek poloviny zorných polí u každého z očí, náhlý výpadek zraku na jednom oku), náhlá porucha vědomí, brnění nebo necitlivost poloviny těla, krutá bolest hlavy doprovázená během několika málo hodin ztuhlostí šíje, tedy neschopnost položit bradu na hruď, nebo závratě a zvracení. Problém je v tom, že příznaků je celá řada, někdy jich u jednoho pacienta může být víc najednou. Laická veřejnost pak není připravena příznaky správně rozpoznat, a pokud nejsou výrazné, někteří pacienti je podceňují, nevšímají si jich. Přestože je příčina cévní mozkové příhody a infarktu stejná, tedy náhlé přerušení krevního zásobování čili ucpání cévy krevní sraženinou, příznaky jsou naprosto odlišné. Infarkt bolí, mrtvice většinou nikoli,“ vysvětluje primář Tomek zrádnost onemocnění, které zvlášť ve vyšším věku zabíjí a invalidizuje pacienty vice než kterákoliv jiná onemocnění.

Co je na vině?

K hlavním rizikovým faktorům vzniku cévní mozkové příhody patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, výskyt CMP v rodině a riziková chování jako kouření, nadužívání alkoholu, nadváha a obezita, nedostatek pohybu. „Hypertenze (vysoký krevní tlak) se přímo podílí na vzniku a rozvoji aterosklerotických cévních změn. S ohledem na častý výskyt hypertenze v české populaci byly možnosti snížení rizika první CMP prostřednictvím snižování krevního tlaku sledovány v řadě klinických studií. Potvrdilo se, že léčba krevního tlaku hraje v prevenci CMP významnou roli. Vhodně zvolenou léčbou a kombinací s režimovými opatřeními se riziko cévní mozkové příhody může snížit až o polovinu. Na rozdíl od kardiovaskulárních příhod je riziko CMP nižší i u osob s krevním tlakem pod 120/80 mm Hg,“ uvádí doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., internista, III interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK, předseda České společnosti pro aterosklerózu.