Rozkvět hraniční oblasti a jejích lokálních uměleckých ohnisek, jimiž byla bohatá královská a poddanská města, velké a významné kláštery či hornická centra, bude ilustrovat na dvě stě uměleckých artefaktů.

Velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury či památky zlatnictví a uměleckého řemesla ukáží význam a bohatství severozápadních Čech, jejichž značná část byla v minulosti hraničním regionem. Ten mnohdy velmi citlivě reagoval na změny politické, hospodářské a náboženské situace na české a saské straně Krušných hor. Název Bez hranic tak odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene.

Přes města tvořící hospodářské zázemí života na horách – konkrétně královské Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Žatec, Most, Teplice, dále poddanský Chomutov, Děčín či Kadaň – vedly z Prahy dvě obchodní komunikace spojující Čechy a Sasko. Jednou z cest byla tzv. Labská cesta do Drážďan, druhým směrem vedla tzv. saská cesta přes Louny a Most do Freibergu. Architektonické řešení výstavy bude evokovat dobové regionální vazby a provede návštěvníka po obou těchto trasách.

Nejstarší vystavené artefakty pocházejí z druhé poloviny 13. a ze 14. století, početně pak převažují díla pozdní gotiky, kdy získala výtvarná kultura severozápadních Čech specifický ráz. Umělecká díla z období od poloviny 14. století až do vypuknutí husitství pocházela ponejvíce z Prahy a byla objednávaná významnými šlechtickými rody pro jejich panství v severozápadních Čechách. S koncem husitských válek se situace změnila a umělecká tvorba byla od poloviny 15. století úžeji navázána na regionální centra – královská či poddanská města a významné kláštery. Klíčovou roli přitom hrála pětice královských měst – Litoměřice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny, Most –, františkánský klášter Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani a cisterciácký klášter v Oseku. Od konce 15. století se kultura Krušnohoří rozvíjela v souvislosti s tzv. stříbrnou horečkou a výstava tak představí i fenomén horních měst na české a saské straně.

„Jedním z děl se zajímavým osudem, jež pochází z Ústí nad Labem, je i pozlacená stříbrná monstrance, která je dnes ve sbírkách Litoměřického biskupství. Její vznik se datuje na konec 15. století, pořizovací cena tehdy přesáhla sto kop grošů. Za tuto částku bylo možné v Ústí pořídit šest domů nebo dvě stě krav,“ říká autorka výstavy Michaela Ottová, která dnes výstavu i monstranci představila právě v prostorách Biskupství litoměřického. Tvar monstrance připomíná monumentální gotickou architekturu; pod baldachýny lze nalézt postavy Archanděla Gabriela a Panny Marie ve scéně Zvěstování, na vrcholu Ukřižování, pod ním sochu biskupa – sv. Vojtěcha nebo sv. Maternu, patrona jednoho z ústeckých chrámů.

Jiná historie se váže k druhému představenému dílu ze sbírek Litoměřického biskupství – reliéfu sv. Jiří zabíjejícího draka z Černěvse u Litoměřic. „Reliéf původně zdobil střed rozměrného oltáře, který byl dle tradice určen do presbytáře rotundy sv. Jiří na hoře Říp. Motiv statečného rytíře zachraňujícího princeznu ze spárů draka byl ve středověku chápán jako obraz souboje dobra a zla o záchranu lidské duše před zatracením. V době vlády Jagellonců, kdy tento reliéf vznikl, byla tradičnímu námětu boje o duši propůjčena i politické aktualizace – světec představoval křesťanského rytíře vítězícího nad pohany, v nichž byli v rámci dobové aktualizace spatřováni Turci, bezprostředně tehdy ohrožující střední Evropu,“ doplňuje Michaela Ottová.

Výstava Bez hranic je výstupem mnohaletého výzkumu historiků z Katedry historie FF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a historiků umění z Ústavu pro dějiny umění FF Univerzity Karlovy v Praze. Iniciátorem výzkumu gotického umění v severozápadních Čechách byl pražský Němec Josef Opitz, který uspořádal epochální výstavu gotického umění v muzeích v Chomutově a v Mostě roku 1928. I na tento počin navazuje současný univerzitní výzkum, stejně jako připravovaná výstava v Národní galerii v Praze, jenž bude k vidění od 27. listopadu.

Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí
Termín: 27. 11. 2015 – 13. 3. 2016
Místo konání: Národní galerie v Praze – Valdštejnská jízdárna
Autorka výstavy: doc. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D.
Kurátoři výstavy NG: PhDr. Jan Klípa, Ph.D. a Mgr. Štěpánka Chlumská

Výstava vznikla ve spolupráci Národní galerie v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Biskupství litoměřického.

Projekt byl nevznikl bez velkorysé podpory a pochopení zapůjčitelů. Záštitu nad výstavou převzali ministr kultury České republiky Daniel Herman, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a hejtman Karlovarského kraje Martin Havel.

Výstava je výstupem projektu Umělecká výměna v regionu Krušnohoří mezi gotikou a renesancí realizovaného v rámci Programu NAKI Ministerstva kultury ČR.