Všímavost je schopnost být zaměřen na přítomný okamžik. Průměrný věk obyvatel vyspělých zemí se zvyšuje, ale současně roste počet seniorů trpících demencí, Alzheimerovou chorobou nebo jejich předstupněm, mírnou kognitivní poruchou. Výzkumníci proto intenzivně hledají různé možnosti, jak oddálit nástup a zmírnit průběh těchto onemocnění. Jednou ze zkoumaných metod je vliv meditace na oblast kognitivních (poznávacích) funkcí.

„30 dobrovolníků, kteří byli vybráni mezi pacienty účastnící se naší studie o stárnutí mozku (Czech Brain Aging Study) absolvuje 8 týdenní program mindfulness based stress reduction therapy (MBSR), využívající techniky v mnohém shodné s klasickou jógou (meditace, soustředění na dech a jiné techniky všímavosti). Trénink je vedený zkušeným instruktorem,“ vysvětluje Kateřina Sheardová, vedoucí brněnské části České studie o stárnutí mozku a lékařka I. neurologické kliniky FNUSA. „V průběhu projektu účastníci absolvují třikrát podrobné vyšetření zaměřené na kognitivní funkce, stres, úzkost a depresivitu a stav imunitního systému, poprvé před zahájením meditačního programu, druhé týden po jeho skončení, a poslední půl roku po skončení programu,“ doplňuje Sheardová.

Účastníci projektu tak absolvují paměťové testy, testy pozornosti a exekutivních funkcí, testy na úzkost a depresivitu a vyplní dotazník s otázkami odhalujícími kvalitu jejich života. Ze vzorků jejich krve bude analyzován jejich imunitní profil a z analýzy slin potom úroveň jejich stresu.

„Jóga pomáhá jako prevence mnoha nemocí, to je doloženo různými výzkumy,“ říká Kateřina Sheardová. „Pomáhá například lidem zbavit se stresu a úzkostí, což jsou rizikové faktory demence. Pomáhá i při léčbě mírných kognitivních poruch a demence, protože mírní psychické příznaky a zabraňuje jejich rozvoji. Společně s tělesným pohybem má vliv na prevenci rozvoje poruch paměti.“

Mírná kognitivní porucha je lehčí porucha pamětí nebo poznávacích funkcí. Člověk s mírnou kognitivní poruchou má s pamětí, soustředěním, rozhodováním nebo orientací o něco větší potíže, než odpovídá jeho věku, ale nesplňuje kritéria pro diagnózu demence. Na rozdíl od demence mírná kognitivní porucha nebrání v každodenních aktivitách a soběstačnosti, ale může se časem vyvinout v demenci.

„Podle současných poznatků mírnou kognitivní poruchu má přibližně 20 procent seniorů nad 65 let, tedy v České republice více než 330 tisíc lidí. Dalších minimálně 150 tisíc lidí trpí demencí a velikost obou skupin neustále roste,“ upozorňuje Kateřina Sheardová.

„Demence a Alzheimerova choroba, což je jedna z jejích forem, představují zásadní hrozbu pro budoucnost,“ doplňuje Gorazd B. Stokin, šéf Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA, který je také neurologem. „Podle odhadů žilo v roce 2015 na světě téměř 50 miliónů lidí s demencí a jejich počet každých dvacet let zdvojnásobí – lze tedy předpokládat, že v roce 2035 bude mít demenci až 100 miliónů lidí.“

Projekt finančně podpořil Alzheimer nadační fond – www.alzheimernf.cz