Na základě právního rozboru a doporučení ze strany právních expertů podali prostřednictvím advokáta návrh na Krajský soud: bývalý hejtman Libor Lukáš, dále předseda Okresního sdružení České lékařské komory Zlín, MUDr. Jaromír Bernátek, krajský zástupce Sdružení praktických lékařů Zlínského kraje, MUDr. Lubomír Nečas, a také ekonom a podnikatel, Ing. Jiří Procházka.

Náš ústavní systém je postaven na tom, že občané mají právo na správu věcí veřejných. Proto zákon o krajích stanovuje, že občané mohou vyjádřit svůj názor na projednávané záležitosti na zastupitelstvu kraje. Aby mohli toto právo využít, zákon o krajích dále stanovuje, že návrh programu zasedání zastupitelstva musí být zveřejněn na úřední desce příslušného krajského úřadu. Rozhodnutí o výstavbě nemocnice a z něj plynoucím závazku pro kraj vyšším než osm miliard Kč, je bezesporu mimořádně důležitou a podstatnou záležitostí pro kraj a jeho občany.

Vedení kraje prosadilo schválení výstavby nemocnice (a s ní související gigantické závazky kraje) na zasedání zastupitelstva dne 16. 12. 2019, aniž byl tento bod v návrhu programu, a aniž byl řádně zveřejněn na úřední desce. Byl zařazen dodatečně, neplánovaně a nepředvídatelně až v průběhu zasedání zastupitelstva, těsně před jeho projednáním. Tím bylo občanům znemožněno se k tak zásadní záležitosti vyjádřit.

Nikdy od počátku existence krajů v roce 2000, kdy bylo zvoleno první zastupitelstvo Zlínského kraje, se nestalo, že by tak zásadní otázka byla protlačena pokoutně bez možnosti občanů vyjádřit se na zastupitelstvu kraje. Je velmi špatné, aby se takové věci stávaly. Proto je na místě, aby o takto principiální záležitosti rozhodla nezávislá soudní autorita. Obdobný názor o protiprávnosti jejího projednání zastupitelstvem má ostatně také Ministerstvo vnitra, které dopisem vyzvalo hejtmana k tomu, aby závadný stav napravil. 

Bezprostřední pohnutkou k podání tohoto občanského podnětu Krajskému soudu v Brně byla okolnost, že zastupitelstvo Zlínského kraje na dalším zasedání, které se uskutečnilo dne 10.2.2020 výzvu k nápravě, požadovanou Ministerstvem vnitra, ignorovalo. Záležitostí se jednoduše nezabývalo.  Navíc ani neustálé mediální přestřelky v tak závažné záležitosti krajskému zdravotnictví vůbec nepomohou, proto je na místě, aby nezávislá soudní autorita rozhodla a uvedla věci na pravou míru. 

Je třeba zdůraznit, že podnět k soudu neřeší otázku, zda je správné stavět novou nemocnici  ve Zlíně-Malenovicích, či modernizovat tu stávající v areálu KNTB, ale požaduje, aby soud svým rozhodnutím definoval, že o takto významných otázkách života občanů je nutné rozhodovat  řádným a zákonným způsobem.