Internetové zpravodajství TV Stream přineslo 3. ledna další ze série reportáží o aplikaci přípravků na ochranu rostlin. V příspěvku zazněly informace, které jsou nejenom nepodložené a neprůkazné, ale vyloženě zavádějící a téměř vytvářejí dojem poplašné zprávy. Záměrem Ministerstva zemědělství není vzbudit senzaci za každou cenu, proto raději uvedeme k tématu skutečně racionální argumenty. Ty sice nezní tak bombasticky, ale zato mají oporu v dohledatelných studiích nebo výsledcích kontrol.

Vliv přípravků na ochranu rostlin (pesticidů) na lidské zdraví hodnotí Státní zdravotní ústav v gesci Ministerstva zdravotnictví. Přípravky musí mít ještě před tím, než je někdo v České republice použije na poli, právě svolení Státního zdravotního ústavu, případně podobné instituce z jiné členské země Evropské unie. Zdravotní ústav prověřuje nejenom účinky na zdraví zemědělců, kteří s přípravky přímo přicházejí do kontaktu, ale i na lidi, kteří žijí nedaleko pole. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zase posuzuje dopady přípravků na životní prostředí. Bez těchto svolení je použití zakázáno. Aplikace jednotlivých přípravků se řídí závaznými pravidly, například omezení použití v blízkosti vod nebo v obcích a jejich okolí. Dodržování těchto zásad kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. V případě, že má kdokoliv pochybnosti o správném způsobu právě používaného postřiku nebo zvoleného přípravku, může to nahlásit tomuto ústavu a jeho inspektoři zkontrolují situaci na místě.

Ohlašovací povinnost o postřiku míst, na která chodí lidé často, existuje už dnes. Každý, kdo aplikuje přípravek na ochranu rostlin například v parku, areálu nemocnice, na dětském nebo golfovém hřišti atd., musí tyto plochy označit, aby veřejnost o čerstvém postřiku věděla.  Podle novely zákona o rostlinolékařské péče se nově navrhuje, že bude zakázáno používat některé přípravky na ochranu rostlin do vzdálenosti 20 metrů od domů nebo zahrádek.

Pro užití pesticidů na zemědělská pole platí jasně nastavená pravidla. Nesmí se například aplikovat za větru, který by mohl roznést kapičky přípravku dál mimo pole. Zemědělec musí dodržovat ochrannou lhůtu, která uplyne mezi postřikem a sklizní. Dodržení všech zákonem daných pravidel zajišťuje, že lidem, kteří jdou po cestách vedle ošetřených porostů, nehrozí újma. Důkazem o pečlivosti kontrol jsou i výsledky Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která zkoumá zbytky přípravků na ochranu rostlin v potravinách. V posledních letech je objevila jen ve 2 až 3 % vzorků, a to většinou u potravin z dovozu, jako je čaj, tropické ovoce a koření. (Například v roce 2014 prověřila inspekce na přítomnost těchto látek více než 1500 vzorků a odhalila je v 2,4 % z nich).

V reportáži v negativním smyslu zaznělo, že zatímco včelaři se o postřiku dozvědí, tak lidé, kteří bydlí v okolí polí, ne. Není ale možné srovnávat včelu s člověkem, a to nejenom kvůli odlišné vnímavosti na různé druhy látek. Včely na ošetřovaná pole přímo nalétávají - i v době postřiku. Právě kvůli tomu zemědělec musí o použití konkrétních typů přípravků, na které je tento hmyz citlivý, informovat předem místní včelaře.   Podávat údaje o postřiku včelařům je zcela nesrovnatelné s požadavkem zmíněným v reportáži, totiž že mají být všichni občané informováni o všech postřicích plošně na území celé republiky. Lidem, kteří se převážně pohybují na cestách vedle polí, žádné nebezpečí nehrozí. Platí také, že zemědělci mění plány na ošetření polí podle aktuálního počasí, takže se doba postřiku často mění. Tím by opakovaně upravované údaje o čase postřiku ztratily smysl.

V reportáži zazněly argumenty MUDr. Karla Mencla o blíže nespecifikovaných studiích negativních vlivů pesticidů na zdraví lidí ve venkovských oblastech USA. Ani to není možné srovnávat se situací v České republice a vůbec v Evropě. V USA platí zcela jiné limity pro používání přípravků, tyto normy má EU nastaveny mnohem přísněji. Zemědělci používají odlišné spektrum účinných látek, v USA je například mnohem mírnější limit pro DDT.

Tvrzení TV Stream, že chronické zdravotní změny v populaci způsobily pesticidy, je zcela zavádějící. Na lidi totiž působí velké množství různých faktorů, které jsou v jejich bezprostřední blízkosti (znečištění ovzduší, dopravní zplodiny, životní styl).

Jak zaznělo v reportáži, má novela zákona o rostlinolékařské péči určité zpoždění. To je pravda. Původně jsme chtěli předložit návrh koncem roku 2015. Nakonec se tak stane začátkem letošního roku. Zpoždění bylo způsobeno tím, že zaměstnanci MZe, kteří zákon připravovali, řešili naléhavou situaci kolem následků loňského mimořádného sucha. K novele také dorazilo velké množství připomínek. Tato situace se nedala předjímat v době, kdy příprava zákona teprve začínala. Kvalita připravované právní normy je jistě důležitější než orientační odhad harmonogramu. Novela zákona o rostlinolékařské péči má mimo jiné zabránit prodeji a používání nesprávně označených přípravků na ochranu rostlin.

Zájemci o podrobnější informace najdou další údaje na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a rezortních organizací.