„Nechceme a vlastně ani nemůžeme to vzdát. Nemocné děti a jejich rodiny jsou velcí bojovníci, my musím bojovat také. V našem odhodlání nás motivují nejen osudy dětí, kterým pomáháme, ale též entuziasmus, se kterým se nám i přes komplikovanou situaci hlásí dobrovolníci a nabízí pomoc s realizací sbírky. Všem patří naše obrovské díky,“ děkuje Maria Křepelková.

Podle slov Marii Křepelkové je sbírka Srdíčkové dny po celou dobu své existence neodmyslitelně spjata s dobrovolníky z řad studentů středních škol, kteří pomáhají s prodej předmětů se symbolem usměvavého srdíčka. „Protáhli jsme realizaci sbírky podle možností dobrovolníků do konce ledna 2022 a pevně věříme, že aspoň v tom nejzazším termínu zimní Srdíčkové dny proběhnou. Rodiny s vážně nemocnými dětmi to opravdu nutně potřebují. Tento rok pro ně není vůbec dobrý,“ doplňuje Maria Křepelková.

Sbírka probíhá také online na webové stránce www.srdickovedny.cz, kde si můžete zakoupit virtuálně srdíčko nebo obrázek se zvířátky za 30 korun. Další možností je také obrázek „Dávám srdce dětem“ za 100, 300 nebo 500 korun. Obrázky k vám po zaplacení dorazí e-mailem.

Život dětem děkuje všem za pomoc a podporu nemocným dětem v této nelehké době. Pokud se Vám nepodaří zastihnout v následujících týdnech dobrovolníky na ulici, můžete zaslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS ZIVOT DETEM 60 na číslo 87777, nebo přispět Adriance a ostatním nemocným dětem na účet 83297339/0800 pod variabilním symbolem 7777.

“Můžete se taky sami zapojit do Srdíčkových dnů prodejem sbírkových předmětů, ať už na ulici nebo ve Vaší firmě. Stačí napsat na mail zivotdetem@zivotdetem.cz. A taky jsou pro vás připraveny online Srdíčkové dny na webové stránce www.srdickovedny.cz,” uzavírá Maria Křepelková.

Příběh Adrianky

Tváří letošních zimních Srdíčkových dnů je malá Adrianka, která tady s námi vůbec nemusela být. Měla se narodit plánovaným císařským řezem, ale noc před termínem začala její maminka masivně krvácet a musela ihned na operaci. Tatínek Adrianky je lékař a na sále byl jako otec přítomný. Chtěl zachytit první okamžiky své dcery. Místo toho svou holčičku skoro hodinu křísil. Jeho ženu odvezla sanitka do Vojenské nemocnice v Praze, protože stále masivně krvácela. Její manžel nevěděl, o koho se má více bát, zda o svou právě narozenou dceru, nebo o svou ženu, která dostala přes dvacet transfúzí krve. Nakonec to zvládly obě.

Všichni věděli, že Adrianka nebude jako ostatní děti, vlastně přežila jenom zázrakem. Už jako miminko málo přibírala, a tak jí nakonec zavedli do bříška hadičku, tzv. peg, kterým přijímala potravu. Adrianka se nevyvíjela jako jiná miminka, proto rodiče zahájili pravidelné rehabilitace, které pochopitelně museli platit. Zdravotní pojišťovny je totiž nehradí a stále řeší, zda tyto speciální rehabilitace dětem opravdu pomáhají.

Rodiče dělali a stále dělají všechno pro Adrianku. A ta jim jejich láskyplnou péči opravdu vrací. Jednak svým radostným úsměvem, ale také stále se zlepšujícími dovednostmi, protože pravidelně navštěvuje speciální drahé rehabilitace, jejichž zásluhou už udělala svůj první krůček, i když s pomocí. Rodiče mají velkou naději, že jednou začne Adrianka opravdu chodit sama. K tomu ale potřebují pomoc od nás ostatních, protože měsíční speciální rehabilitace, které by měla holčička absolvovat čtyřikrát za rok, stojí 117 000 korun.