Takin čínský

Jak bývá v období předjaří již téměř pravidlem, i letos se nejstarší zoo v Čechách může pochlubit novými potomky vzácných takinů čínských. Každá ze všech čtyřech chovaných samic přivedla na přelomu února a března na svět jedno mládě a všichni čtyři sourozenci těchto zlatých sudokopytníků jsou od prvních dní k vidění ve svém výběhu. Jedná se o dva samečky a dvě samičky. Od roku 2002 se našim ošetřovatelům podařilo odchovat již 39 mláďat.

Před šestnácti lety byli takini čínští dovezeni do zoo pod Ještědem přímo z Číny a na dlouhou dobu se jednalo o jediné exempláře tohoto zvířete v Evropě. I nadále je naše zoo jediným chovatelem takinů čínských na starém kontinentě. Stejný druh lze sice spatřit i v Chomutově a v Berlíně, ale v obou případech jde pouze o zapůjčená zvířata z liberecké zoo.

Antilopa koňská

Kromě malých takinů se Zoo Liberec raduje i z mláděte čtvrté největší antilopy světa-antilopy koňské. Sameček, který přišel na svět v polovině března už pravidelně následuje matku a ostatní antilopy do venkovního výběhu. Tento druh afrického sudokopytníka, který své druhové jméno dostal díky vzhledu připomínajícímu koně (protáhlý obličej, vzpřímená hříva) chová Zoo Liberec od roku 1984.

Kůň domácí – miniappaloosa

Po mláďatech takinů a antilop se řady našich zvířat rozšířily i o přírůstek koňů domácích, miniappaloos. V úterý 13. 3. 2018 přišla na svět malá samička a podle slov svých ošetřovatelů zdárně prospívá.  Miniappaloosa je plemeno středně velkého poníka, které bylo vyšlechtěno a dovezeno z Nizozemí. Slovo appaloosa značí barevný charakter koní, speciálně křížených právě pro barvu a skvrnitost srsti. Od pony shetlandského se liší hlavně zbarvením, které tvoří tmavé skvrny na hnědém, šedém či bílém podkladu. Návštěvníci mohou malou klisnu spatřit ve svém výběhu, který obývá společně s domestikovou lamou Alpakou.

Surikata

Nové přírůstky mohou návštěvníci spatřit i ve výběhu surikat, jež patří mezi jedny z nejoblíbenějších zvířat v zoologických zahradách. V polovině února se v liberecké zoo narodila tři mláďata a současnou skupinu tak nyní tvoří celkem sedm členů. S největší pravděpodobností se jejich skupina letos rozšíří i o další potomky, protože se samice surikat rozmnožují i několikrát do roka. „Surikaty se pohybují ve skupinách až 30 jedinců s přísnou sociální strukturou. V čele skupiny stojí dominantní pár, který se zpravidla jako jediný rozmnožuje. Pokud má mláďata jiná než dominantní samice, záleží na rozhodnutí vedoucího páru, jestli zůstanou naživu. Dominantní samice může podřízené samice šikanovat, vyndávat jejich mláďata z nor, popřípadě je i usmrtit. Samice je březí 70-85 dní, poté rodí 1-5 mláďat. Znovu může zabřeznout už 10 dní po porodu. O mláďata se stará celá tlupa, podřízené samice dokonce i kojí a starší mláďata z předchozích vrhů pomáhají nejen s hlídáním, ale i s údržbou nor“, dodává zoolog Luboš Melichar.