Chov v Zoo Olomouc

Olomoucká zoo chová rysy od roku 1965. Za dobu jejich působení v zahradě se podařilo úspěšně odchovat celkem 28 mláďat rysů ostrovidů a 13 mláďat rysů karpatských, z nichž některá byla i navrácena do volné přírody. Současně výběh obývají rodiče s mládětem.

Obecné informace

Rys je největší kočkovitou šelmou Evropy, která bývala běžným obyvatelem našich lesů. Na přelomu 19. a 20. století mu u nás ale hrozilo vyhubení. V ČR se nyní jeho výskyt udává zejména v oblasti Beskyd a na Šumavě. Charakteristickým znakem všech rysů je krátký ocas a trojúhelníkovité uši s černými štětinkami (tzv. chvostky). Skvěle šplhá. Jeho poměrně velké tlapy využívá jako sněžnice, jelikož mu zabraňují, aby se při svých toulkách zasněženými oblastmi propadal do hlubokého sněhu. Během zimy srst na tlapách ještě zhoustne, zvětší se tak jejich plocha a tím i schopnost rysa pohybovat se po sněhu.

Žije samotářsky, páry tvoří pouze v období říje. Loví vše od drobných savců a ptáků až po srnčí zvěř. Svou kořist většinou odtáhne stranou a přehrne listím a větvičkami (výjimečně ji i vytáhne na strom). Jeho ochota se k ní vrátit závisí na míře hladu a dostupnosti dalších úlovků: je-li v okolí dostatek neopatrné kořisti, raději jde lovit znovu. Pokud je kořisti málo a další lov namáhavý, vrací se ke kořisti pravidelně. Zajíc mu tak může vystačit na dva dny, srna až na týden. Jednotlivci mají odlišné uspořádání a intenzitu skvrn, což výzkumníkům v přírodě usnadňuje práci při identifikaci konkrétních jedinců. Délka březosti je cca 70 dní a po této době se rodí 1-4 mláďata o hmotnosti 250-420 g. Největší současnou hrozbou pro evropské populace rysů je nelegální lov.

Zajímavosti

Rysům se přezdívá samotáři s přehledem. Jak samotný název napovídá, vynikají výborným zrakem a sluchem. Myš jsou schopni zaznamenat na více než 70 m, srnčí zvěř až na 500 m a zajíce okusujícího potravu slyší na vzdálenost 50-60 m. Samci mohou dosahovat hmotnosti i přes 30 kg, samice málokdy váží přes 20 kg.