Plemennými knihami je pravidelně sledován vývoj populací chovaných v zoologických zahradách, díky čemuž o ně lze vhodně pečovat. Protože každá plemenná kniha obsahuje kromě aktualizovaného přehledu jednotlivých chovů i řadu genetických či populačních analýz daného druhu, můžeme snáze vyhodnocovat životaschopnost populace a lépe naplánovat i případné změny ve složení chovů. Ostravská zoo koordinuje mezinárodní chovy hned pěti druhů. Na celosvětové úrovni koordinujeme populaci siky vietnamského, zatímco na té evropské populaci hrocha obojživelného, jelena barasingy, šimpanze a wapiti sibiřského. Součástí této práce je i sestavování plemenných knih. V těchto dnech tedy vydáváme tři evropské plemenné knihy.

Jak si vede populace hrochů, wapiti a barasing v Evropě?
V případě hrochů je populace dlouhodobě stabilní. K 31. 12. 2020 bylo v 83 zoologických zahradách patřících do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) chováno 234 hrochů. U hrochů se ale potýkáme s dvěma problémy – naplněnými kapacitami a navíc i s nižším zájmem o tato zvířata ze strany zoologických zahrad. Populace by rovněž potřebovala omladit novými přírůstky, ale protože v zahradách pro ně nejsou volná místa, musí zůstat reprodukce bohužel omezená. Populace tohoto druhu tak nemá možnost se vyvíjet přirozeně. Podobná situace je také u populace wapiti sibiřského v Evropě. I jeho populace (co do počtu zvířat) spíše stagnuje. K 31. 12. 2020 čítala populace 58 jedinců v 13 chovatelských institucí. V loňském roce jsme se dokonce setkali s vůbec nejnižší porodností v historii vedení plemenné knihy wapiti, což samozřejmě přímo ovlivňuje i životaschopnost populace. Pravidelná reprodukce je pro zachování plodnosti u laní wapiti sibiřského naprosto stěžejní podobně jako u řady dalších kopytníků. Došlo však k řadě důležitých přesunů, a proto očekáváme výrazné zlepšení situace v letošním roce. Evropskou plemennou knihu vzácného indického jelena barasingy vydáváme teprve třetím rokem. Jelen barasinga je méně často chovaným druhem. Třináct zoologických zahrad v loňském roce chovalo celkem 190 jedinců. Jaké jsou tedy vyhlídky? U všech zmíněných druhů by situaci mírně ulehčili noví chovatelé a simulace přirozených podmínek, tedy nechat zvířata fyziologicky se množit a následně populaci regulovat, čímž by mohla být zachována přirozená reprodukce.

Aktivní přístup Zoo Ostrava
Naše zoologická zahrada k těmto problémům nezůstává chladná a situaci aktivně řeší. Vydáním soupisu zvířat v podobě plemenné knihy totiž naše práce v tomto směru nekončí. Vydáváme i závazná doporučení k přesunům mezi všemi evropskými zoo chovajícími tyto druhy. Mimoto aktivně přijímáme nové chovatele, kteří se k programu EEP připojují se stále větším zájmem. Je to proto, že stále více evropských zoo chápe, že jedině společně jsme schopni populace často vzácných zvířat udržet a rozvíjet. Tito noví zájemci pochází zatím výhradně z ostatních zemí Evropy. Nicméně doufáme, že se v budoucnu pro dané druhy podaří najít nové chovatele i v České republice.

Kolik hrochů, wapiti a barasing teď můžeme vidět v Zoo Ostrava?
V tuto chvíli ostravská zoo chová pár hrochů s téměř ročním mládětem. Ve výběhu wapiti sibiřského můžete nyní pozorovat pět letošních kolouchů. Stádo celkově čítá 14 jedinců. Stádo barasing, které je v ČR k vidění pouze v Ostravě, se letos rozrostlo o prvního koloucha. Zatím jej tvoří devět členů, ale v blízké době očekáváme další přírůstky. Tak neváhejte a přijďte se na ně podívat!