V souvislosti s původním Pepíkem jsem zmínil i několik úhořích rekordmanů, včetně absolutního mistra světa Aleho. Ten ve studni ve vesnici Brantevik na jihu Švédska údajně prožil celých 155 let!

Údajně. Pořád ve mně hlodají určité pochybnosti o tom, jestli v letech 1912 (1914) až 1976 šlo stále o jednoho a téhož Pepíka. A tím spíš se zamýšlím nad Alem. Je to vůbec možné?

Ale popořádku. Úhoře Aleho měl do studně u domku v Branteviku roku 1859 vypustit osmiletý Samuel Nilsson. Byl to prý tehdy zvyk nasazovat si do studní úhoře, aby v nich vychytávali hmyz a další drobné živočichy. Když byl Ale ve studni sto let, začala si ho všímat švédská média. Z té doby jsou i jeho fotografie, z nichž je patrné, že měl extrémně velké oči. Úplný Glum.

Ve čtvrtek 7. srpna 2014 však nynější majitel domku Tomas Kjellman našel úhoře Aleho ve studni mrtvého, dokonce v pokročilém stupni rozkladu. O nejstarším úhoři světa vzápětí začaly psát a vysílat The Times, BBC, NBC a mnohá další média. Podle nich to bylo jasné. 155 let! Jen v některých případech padla zmínka, že jeho věk na základě analýzy otolitů (tělísek z uhličitanu vápenatého, která jsou uložena ve váčcích rovnovážného ústrojí) ještě prověří biolog Hakan Wickström ze Švédské zemědělské univerzity.

Úhoř - foto Rostislav Štefánek

Jenže o výsledku této analýzy už nikdo nic nenapsal. Na internetu lze dohledat pouze střípky informací, které vypovídají o tom, že Aleho hlava nebyla k nalezení, ale pak se ji přece jen podařilo objevit a předat dr. Wickströmovi. A že kdyby se rekordní věk nepotvrdil, jistě bychom se o tom dozvěděli.

No nevím… Raději jsem se obrátil přímo na dr. Wickströma. Odpověděl mi, že „část hlavy, která se zachovala, byla bez otolitů a věk nebylo možné prokázat“.

A je to! Úhoř Ale možná opravdu v brantevické studni prožil celých 155 let. Anebo také ne… To už se nedozvíme. A kdo ví, k čemu bychom dospěli, kdybychom se pokusili prověřit věk dalších úhořích rekordmanů. Třeba Pepíka Prvního z pražské Spálené ulice… Říkám si, že by to možná stálo za to.

Miroslav Bobek