Obilniny patřily mezi první plodiny, které člověk dokázal pěstovat a získávat z nich úrodu. V různých částech světa postupně získaly dominantní postavení různé druhy obilovin. V Evropě si tuto roli zajistila pšenice, v Americe kukuřice a pro Asii byla a stále je nejvýznamnější obilninou rýže. Aktuálně rýže pokrývá přibližně 20?% kalorické spotřeby lidské populace.

Na velikosti zrna záleží

Rýži můžeme dělit podle délky zrna. Existují tři základní rozdělení:

• Dlouhozrnná rýže má zrna dlouhá 6–8 mm. Typickým příkladem může být rýže basmati. Většinou se používá jako příloha nebo k přípravě salátů.
• Středně dlouhá rýže se zrny dlouhými 5–6 mm, ale silnějšími než u dlouhozrnné rýže. Po uvaření je tato rýže lepivější a měkčí než dlouhozrnná. Používá se například k přípravě španělského pokrmu paella.
• Krátkozrnná a oválná rýže má zrníčka dlouhá 4–5 mm a pouze 1,5–2krát delší než široká. Tato rýže se rychleji vaří a po uvaření získá krémovitou konzistenci. Používá se například k přípravě rizot nebo sushi.

Kromě dělení rýže podle délky zrna je velmi důležité její dělení na jednotlivé odrůdy, které se liší obsahem živin, chutí, v některých případech i barvou.

Rýže natural
Prodává se také jako hnědá rýže. Je to rýže, jejíž zrnka s nebyla zbavena povrchové vrstvy. Díky tomu jsou v ní zachovány i důležité živiny, zejména vláknina, minerální látky, některé vitamíny a nenasycené mastné kyseliny. Tato rýže se velmi dlouho vaří a je tužší než jiné druhy rýže. Má výraznou chuť po oříšcích a její pravidelná konzumace napomáhá čištění střev. Je doporučována při odlehčovacích dietách, při detoxikačních kúrách a napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Jasmínová rýže
Jasmínová neboli voňavá rýže je původem z Thajska a lze ji vařit i dusit. Hodně se využívá v čínské kuchyni. Tato rýže lepí, takže se hodí zejména k jídlům s jakoukoliv omáčkou. Má výraznou květinovou chuť i vůni, proto je dobré ji kombinovat s neutrálními druhy mas, jako je například kuřecí a krůtí. Výborná je i k jakékoliv zelenině.

Rýže basmati
Dlouhozrnná rýže ze severní Indie je určena spíše k dušení. Má delší zrna než jasmínová rýže a nelepí. Je jemná s mírným ořechovým aromatem a velkou výhodou je její rychlá příprava – cca 10 minut. Tato rýže se hodí ke všem jídlům, která se obejdou bez omáčky.

Rýže parboiled
Loupaná rýže dokáže zasytit, bohužel však nedodává vše, co by člověk potřeboval. V našem případě, kdy rýže hraje zejména roli přílohy, to až tak nevadí. Problém nastává v oblastech, kde lidem slouží jako hlavní potravina. Po čase se u nich mohou objevovat problémy způsobené nedostatkem vitamínů a minerálů, které loupaná rýže neobsahuje. Řešení nabídla rýže parboiled. Její zvláštnost spočívá v tom, že se neloupané zrno rýže speciálně upravuje pomocí páry. Při tom přejdou ze slupek do zrna minerální látky a vitamíny. Obsahuje o něco více vlákniny a barva této rýže je díky propařování lehce nažloutlá, po uvaření však zbělá. Velká výhoda je, že se nerozvaří a nelepí se. Celková doba přípravy je kolem deseti minut. Hodí se zejména jako příloha nebo k zahuštění polévek.

Rýže arborio
Rýže arborio se může nazývat také rýží kulatou, protože její zrna jsou krátká a oválná. Pěstuje se v severní Itálii a připravují se z ní proslulá rizota, která mají krémovitou strukturu. Vhodná je také při přípravě sladké mléčné rýže. Obsahuje velké množství škrobu, proto rýže po uvaření hodně lepí a má kašovitou strukturu. Vnitřek zrn však zůstává pevný.

Rýže carnaroli
Tato rýže je velmi podobná odrůdě arborio. Také se pěstuje v Itálii, dobře vstřebává vodu a je velmi vhodná na přípravu rizota. Považuje se za jeden z nejkvalitnějších druhů rýže a bývá dražší. Je bohatým zdrojem vitamínů E a K, draslíku, fosforu a vápníku.

Rýže divoká
Divoká neboli indiánská rýže nepatří z botanického hlediska mezi klasické druhy rýže. Jedná se totiž o semena jiné rostliny – vodní trávy, která roste v bažinách. Nalezneme ji především v Severní Americe. Divoká rýže má ve srovnání s klasickou menší poměr tuku a sacharidů. Je tedy vhodnější během hubnutí, i proto, že urychluje metabolismus. Mezi její další pozitivní účinky patří například podpora trávení, podpora pročištění trávicího traktu, zlepšení kvality kostní a kloubní tkáně. Pozitivně ovlivňuje i kvalitu vlasů, pokožky a nehtů. Připravuje se kolem třiceti minut a je nutné ji den před konzumací namočit.

Bhútánská rudá rýže
Tato rýže je pěstována ve vysoké nadmořské výšce v himálajském pohoří na území Bhútánu. Je typická červenohnědou barvou a jemnou ořechovou vůní. Patří mezi důležitý zdroj vlákniny, antioxidantů, vitamínu B a esenciálních mastných kyselin. Vaří se kolem dvaceti minut a po vaření má světle růžovou barvu.

Proč jíst rýži?

Existuje mnoho důvodů, proč je rýže považovaná za zdravou potravinu: při obvyklém způsobu konzumace jde o zajímavý zdroj vlákniny, která předchází střevním problémům a je účinná proti zácpě. Obsahuje zhruba 75?% polysacharidů, zejména škrobu, kolem 10?% bílkovin a v neloupané podobě velké množství vitamínů skupiny B. Komplexní sacharidy jsou výjimečné tím, že se tráví pomalu a dovolují tělu využívat energii mnohem delší dobu. Obsahuje minimální množství tuku a žádný cholesterol, takže je vhodná při dietách. Neobsahuje ani žádný lepek a hodí se jako potravina pro bezlepkovou dietu. Pro svoji snadnou stravitelnost může být podávána i malým dětem. Je velmi oblíbená a lze ji připravovat na více způsobů. Mezi nejčastější a nejvhodnější patří její vaření a dušení.

Vaření versus dušení

Pokud dáme přednost vařené rýži, je potřeba ji nejdříve několikrát proprat, čímž se zbaví nečistot a škrobu a nebude po uvaření lepkavá. Poté ji necháme okapat a následně vložíme do studené osolené vody. Vždy je třeba vycházet z poměru dvou dílů vody na jeden díl rýže. Jakmile začne voda vřít, var zeslabíme. Rýži je při vaření potřeba občas míchat. Ideální je, aby během vaření pohltila všechnu vodu, protože díky tomu v ní zůstanou všechny důležité živiny, o které bychom mohli scezením přijít. Samotné vaření trvá 15–20 minut. Na závěr je třeba rýži promíchat a nechat ještě pár minut dojít.

Také v případě, že dáme přednost dušení rýže, ji musíme nejdříve propláchnout ve vodě. Poté na tuku osmahneme rýžová zrnka. Počkáme, až zesklovatí, rýži zalijeme horkou vodou, osolíme a pod pokličkou doměkka dusíme okolo dvaceti minut. Až bude rýže hotová, zlehka ji promícháme a načechráme.

Jak zpestřit chuť rýže

Nejen chuť, ale i vůni rýže můžeme zvýraznit tím, že k ní při jejím dušení přidáme lehce osmahnutý kokos nebo opražené mandle. Můžeme ji také pokapat citrónovou nebo limetkovou šťávou. Velmi zajímavou vůni rýže získá, pokud se vaří ve vývaru z celeru nebo kořenové zeleniny s přídavkem libečku.

Chuť a vzhled rýže můžeme také zvýraznit kořením kurkuma a zázvorem, stačí jen při opékání rýže na tuku přidat zmíněné koření, poté zalít vodou, osolit a nechat dusit. Stejným způsobem lze připravit rýži bylinkovou, šafránovou nebo rozmarýnovou. Zajímavá je rýže v kombinaci s hřebíčkem, špetkou skořice a římského kmínu.