Záležitosti týkající se zhotovení stavby jsou ale dílem vždy. Necháte-li si postavit dům, nezáleží na tom, jestli to bude z vlastních, nebo stavitelem dodaných materiálů, uzavírat budete smlouvu o dílo. Stejné to bude s rekonstrukcemi koupelen, opravami podlah či výměnou oken. Důležité je to zejména v otázce záruk a odpovědnosti za vady.

Cena díla a její určení

Cena díla je pro každého jistě důležitá, ale nejedná se o takzvanou podstatnou náležitost smlouvy. Domluvíte-li se s někým, že vám za úplatu něco udělá, ale nedohodnete si přesnou cenu, smlouva bude i bez této položky platná. Jak se ale zjistí, kolik se má nakonec zaplatit? Cena by měla odpovídat obvyklé úplatě za podobnou službu v daném místě. Neznámá cena sice smlouvu nezruší, ale problémy udělá. Představa o tom, co je obvyklá cena, se bude mezi zhotoviteli a zákazníky zpravidla dost lišit. Domluvit se na ceně předem tedy berte jako základ, i když to není zákonná podmínka.

Někdy nastane situace, kdy cenu předem určit pros­­tě nelze. Zedník dostane za úkol zrekonstruovat starou koupelnu, ale neví, co je pod obklady. V takových případech se cena určuje se souhlasem obou stran odhadem, který z logiky věci připouští, že výsledek bude trochu jiný. Má to ale své meze. Nelze odhadnout, že oprava bude stát pár stovek, a naúčtovat několik tisíc. Občanský zákoník k tomu říká, že jestliže zhotovitel po uzavření smlouvy zjistí, že cenu stanovenou odhadem je třeba podstatně zvýšit, musí to objednateli oznámit a zdůvodnit. Pokud to neudělá bez zbytečného odkladu poté, co nutnost překročení odhadu zjistí, nemá nárok na zaplacení rozdílu. Budete-li rekon­struo­vat koupelnu a na závěr vám dá řemeslník fakturu s 20% navýšením, které odůvodní tím, že beton byl moc tuhý a jeho vysekáním si poškodil nástroje, nemá nárok na zaplacení rozdílu v ceně. Pokud by to ale oznámil hned při zjištění vyšší ceny prací oproti původnímu odhadu, pro objednatele se nabízejí dvě možnosti. Pokud neudělá nic, platí, že se zvýšením ceny souhlasí. Druhou variantou je odstoupení od smlouvy a zaplacení jen toho, co bylo provedeno. Někdy by mohl být problém určit, co konkrétně znamená „potřeba cenu podstatně zvýšit“. Zpravidla se uvádí, že jde o překročení odhadnuté ceny o deset a více procent. Záležet to ale bude na konkrétní hodnotě zakázky.

U složitější, zejména stavební a rekonstrukční práce je obvyklé a doporučované sjednávat cenu podle rozpočtu, v němž jsou uvedeny jednotlivé položky, práce a jejich cena. Je-li dopředu určena pevná cena nebo cena podle rozpočtu, nemůže žádná ze smluvních stran požadovat změnu, ani pokud by bylo třeba vynaložit více úsilí a nákladů, než se na začátku předpokládalo. Pouze pokud by nastala nějaká naprosto nepředvídatelná okolnost, která by provedení díla podstatně ztížila (například v červenci začalo ztuha mrznout, v listopadu přišly rozsáhlé povodně), může o zvýšení ceny rozhodnout soud.

Existuje ale určitá nenápadná formule, kterou lze přísné podmínky rozpočtu obejít, a na tu je třeba dávat bedlivý pozor. Zhotovitel totiž může rozpočet navrhnout s výhradami a pod takovým označením ho přiřadit ke smlouvě či do podmínek. Pokud je dána výhrada, že se nezaručuje úplnost, nebo výhrada, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny. V případě neúplného rozpočtu se tak do ceny mohou promítnout předem nepředvídané práce a činnosti, u nezaručeného rozpočtu pak rozdíl mezi předvídanými a zhotovitelem účelně vynaloženými náklady. Pokud objednatel s takovým zvýšením nesouhlasí, cenu stanoví soud, což je vždy nemilé a prodraží se to o další výlohy. I v případě nezaručených a neúplných rozpočtů platí, že zhotovitel musí změny ohlásit bez zbytečného odkladu, jinak nemá nárok na jejich uhrazení. Objednatel zase může od smlouvy bez zbytečného odkladu odstoupit, dozví-li se o vyšších nákladech, které překročí 10?% ceny původního rozpočtu.