Rybí prsty se typicky vyrábějí z masa bílých ryb, přičemž název konkrétního druhu ryby i forma použitého masa je většinou uvedena na obalu. „Nakoupili jsme 14 vzorků mražených rybích prstů v českých obchodech, jeden vzorek v Německu a jeden výrobek určený pro britský trh. Rybí prsty obsahovaly nejčastěji maso tresky aljašské alias pestré. Ve třech produktech použili výrobci formované mleté maso; zbývajících 13 výrobků neobsahovalo masovou drť, ale celé filety,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Česká republika nemá žádný předpis, který by určoval minimální obsah masa v rybích prstech. Jeho deklarované množství se v testovaných výrobcích pohybovalo v širokém rozpětí od 22 % po 70 %. „V laboratoři jsme nechali změřit skutečný obsah masa. U 12 vzorků jsme našli masa méně, než uváděla etiketa. V devíti případech se dala záporná odchylka vysvětlit nejistotou měření, ve třech případech byl však rozdíl v neprospěch spotřebitele neoddiskutovatelný. Šlo o výrobky prodávané v Česku, a to Nowaco rybí prsty bez lepku, Schär Gluten Free Fish Fingers a Kaufland/K-Classic Fish Fingers. Na všechny tři výrobky jsme podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci,“ shrnuje Hana Hoffmannová.

Smažení či pečení obalovaných rybích prstů s sebou může přinášet riziko akrylamidu ukrytého ve strouhankové krustě. Jde o nebezpečnou karcinogenní látku, která vzniká, když spolu za vysoké teploty reagují cukry s vybranými aminokyselinami. V polovině upečených vzorků laboratoř tuto nežádoucí látku nenašla vůbec, ve druhé polovině jen v zanedbatelných koncentracích. Za nízké nálezy akrylamidu v rybích prstech zřejmě může krátká doba pečení či smažení, během níž nestačí nežádoucí látka vzniknout.

Rybí prsty často končí na dětských talířích, dTest proto zkoumal množství obsažené soli. „Průměrně můžete u rybích prstů počítat s 0,8 % kuchyňské soli. Pokud tedy dětem předložíte obvyklou porci tří rybích prstů – průměrně 90 gramů, snědí spolu s nimi 0,72 g soli. To představuje pětinu až čtvrtinu denního přídělu soli pro desetileté, respektive šestileté děti. Rozhodně se vyplatí kontrolovat při nákupech tabulky výživových hodnot a vybírat méně slané výrobky,“ doporučuje Hana Hoffmannová a dodává: „Dobrou zprávou je, že jsme v rybích prstech neobjevili žádné fosfáty čili soli kyseliny fosforečné. Ve vysokých dávkách by totiž mohly škodit ledvinám.“

U tří bezlepkových výrobků dTest kontroloval, jestli lepek opravdu neobsahují. Tvrzení „bez lepku“ totiž znamená, že množství obilné bílkoviny nepřesahuje 20 mg/kg. Celiaci mohou být tentokrát bez obav. Legislativním požadavkům vyhověly všechny tři bezlepkové výrobky. Výrobci nahradili pšeničnou mouku ve strouhance směsí rýžové a kukuřičné mouky.

Kompletní výsledky testu rybích prstů přineslo prosincové vydání časopisu dTest. Přehled testovaných výrobků najdete ZDE.

Dvojí kvalita rybích prstů?

Když letos v červnu Evropská komise zveřejnila výsledky průzkumu dvojí kvality evropských potravin, jedním z příkladů byly rybí prsty značky Iglo. Porovnáním etiket se ukázalo, že prsty nabízené v Česku, Maďarsku a na Slovensku obsahují 58 % rybího masa. Tytéž koupené v Německu a Nizozemsku slibovaly 65 %. Výrobce rozdíl vysvětlil speciálním požadavkem německých předpisů.

Redaktoři dTestu se proto zaměřili také na tento aspekt a porovnali české prsty Iglo 15 Fish Fingers s britskou variantou Birds Eye 8 Fish Fingers. Ze srovnání vyšel celkově lépe český polotovar. Britský výrobek obsahoval podle analýzy jen 47 % masa, zatímco český 57 %. Britské prsty obsahovaly zlepšovadla jako kvasnicový extrakt a aroma, české prsty se bez nich obešly.

Také porovnání rybích prstů z řetězce Lidl dopadlo ve prospěch českého výrobku. Důvodem byl především obsah masa. Deklarovaný podíl ryb byl sice u prstů z německého Lidlu (Ocean Sea Bäckfisch Stäbchen) vyšší (57 % vs. 55 %), ovšem v prstech značky Sea Side z českého Lidlu laboratoř našla masa výrazně více než v německém zboží (62 % vs. 49 %).

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.

dTest, o.p.s. je největší českou organizací na ochranu spotřebitele, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.