„Já si myslím, že politika je nějaká činnost, která musí mít nějaký směr, a já se obávám, že z politiky pana mistra Schwarzenbega budeme velmi těžko nějaký směr dlouhodobě sledovat. Jeho orientace pouze směrem k Evropské unii mi připadá dost nekoncepční,“ hodnotí Foldyna v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Většinou podle něho panáčkujeme podle toho, jak to po nás velcí hráči chtějí. „Obávám se, že pan Schwarzenberg žádnou zahraniční politiku nemá, rozhodně nemá takovou, o níž by se dalo říct, že to je prosazování českých národních zájmů. Našim národním zájmem je uplatnit se v rámci Evropské unie, být dobrými partnery a k tomu samozřejmě ty partnery potřebujeme. A já si myslím, že tohle kulhá na obě nohy,“ je přesvědčen.

Balkán má obrovský potenciál, my však visíme na Němcích

Chybná a krátkozraká je prý také jednosměrná orientace na evropské trhy. Dosud nevyužitý potenciál pro nás skýtají balkánské země, kde bychom podle sociálně demokratického poslance mohli být dobrými partnery pro státy bývalé Jugoslávie a vytvářet spolu s nimi jakési společenství a dohody.

„Já si myslím, že tamní průmysl potřebuje v tuto chvíli naše zkušenosti a tudy vede cesta. Trhy v Holandsku, Belgii, v Německu jsou obsazeny a tam si nemyslím, že to je ta hlavní síla, na které se můžeme uplatnit. Čili do takové smysluplné politiky, jakési recyklace politiky z první republiky, která na Balkáně postavila svoje pilíře, byly tam Baťovy závody, Zbrojovka Škoda, Zbrojovka Brno, všichni tam investovali a výrazně se na místním průmyslu podíleli,“ navrhuje Jaroslav Foldyna cestu zahraniční politiky, která by navíc byla oboustranně výhodná.

Problém však vězí v Černínském paláci. „V parlamentu jsme jednou vedli takovou diskusi a já jsem Schwarzenbergovi řekl: ‚Jste to vy, který poškozuje Českou republiku, která je nositelem idejí československého státu a Masaryk se díky vám v hrobě obrací‘. Já jsem přesvědčen, že náš postoj i vůči tomu, co se dělo na Balkáně, naše kroky vstřícné k tomu, co se dá nazvat mnichovanstvím Balkánu, jsou zrádné. My jsme mezi prvními uznali Kosovo, což je naprostá zrada masarykovských idejí,“ kritizuje poslanec a doplňuje, že politika ministra Schwarzenberga je spíše rakousko-uherská, než česká.

Schwarzenberg vrazil Srbům kudlu do zad

Nedávno uplynuly čtyři roky ode dne, kdy tehdejší Topolánkova vláda navázala diplomatické styky s tak zvanou Republikou Kosovo a de facto tím potvrdila její legitimitu. Přitom například sousední Slovensko nezávislost Kosova odmítlo uznat a dosud tak neučinilo.

„V době, kdy vláda zasedala v Teplicích a bod o Kosovu původně vůbec neměla na programu, jsem právě v Kosovu byl. V chrámu v klášteře ve Vysokých Děčanech jsem z ničeho nic dostal SMS zprávu, že česká vláda Kosovo uznala. Pro mě to byla velká rána. Víte, já jsem takový tradicionalista a tímhle krokem jeden z našich nejvěrnějších spojenců od nás dostal kudlou do zad. A dostal to od pana Schwarzenberga a jemu podobných lidí. Já se za to stydím a budu celý svůj zbytek života říkat, že toto byl hanebný krok české vlády,“ vzpomíná se smutkem poslanec se srbskou krví v žilách.

Srbové, kteří v Kosovu zůstali, žijí podle Foldynových poznatků v takových podmínkách, jaké si Středoevropan neumí představit. „Těch pár tisíc rodin, kteří tam dneska žijí, jsou hrdinové současnosti a jsou to vlastně i mučedníci současnosti. Nemají žádné jiné východisko, žijí ve vlastní zemi jako v rezervacích a nemají žádnou perspektivu. V Kosovu nevládne žádná demokratická vláda, tam vládnou lidé, kteří byli v teroristické organizaci UČK (tzv. Kosovská osvobozenecká armáda – pozn.red.) a vládnou tam stejným způsobem. Mají nad sebou pouze jakéhosi amerického diplomata, který tam ovlivňuje volby prezidenta a další podobné věci. To je protektorát, který je vředem Evropy,“ říká pro ParlamentníListy.cz nekompromisně.

Lze si postoje Karla Schwarzenberga v těch otázkách vysvětlit i jeho mezinárodními kontakty, jak se často objevuje? „Je jasné, že pan Schwarzenberg nereprezentuje naše české zájmy. O jeho účasti na Bilderbergu a v různých lóžích se hodně mluví, ale já to neumím posoudit, pochopitelně nevím, co si tam povídají. Bohužel je ale tento pán se švýcarským pasem českým ministrem zahraničí,“ povzdechl si člen dolní komory parlamentu a čestný předseda sdružení Přátelé Srbů na Kosovu.

Jaký byl Václav Havel? O mrtvých jen dobře, proto mlčím

Nejrůznější žebříčky popularity, kterým často vévodil právě současný ministr zahraničních věcí, je podle Jaroslava Foldyny třeba brát s rezervou. „Stanislav Gross byl zpočátku taky populární… To je prostě taková falešná berlička, která se v Čechách nosí a vytváří. Někdy k tomu přispívají média a někdy si někteří občané, kteří se dostali do morální nouze, falešně dokreslují a přemalovávají o těchto lidech iluze. Ať už jde o Schwarzenberga, Stanislava Grosse, nebo i Václava Havla,“ uvedl.

Můžete jako člověk, který detailně znal situace v Srbsku po útoku letounů NATO v roce 1999 zhodnotit postoje Václava Havla právě v těchto věcech? ptali jsme se. „O mrtvých jen dobře, jak se říká, a proto o Havlovi raději nebudu mluvit vůbec. Já si myslím, že každý, kdo sledoval těch dvaadvacet let s Václavem Havlem, tak si to dovede vysvětlit a říct sám. Humanitárně zabíjet nikdo neumí a u mě je to jenom absurdní dramatik,“ jmenuje exprezidentovy stinné stránky.

„V Čechách je na všechno přísloví a u těmto Havlovým postojům do jisté míry odpovídá to známé ‚Koho chleba jíš, toho píseň zpívej‘. Jestli je to pravda, co se povídá různě po internetu, ať už o jeho činnosti v disentu, nebo jeho mezinárodních ‚kontaktech‘, tak samozřejmě Bůh s námi,“ narážel pravděpodobně poslanec ČSSD na členství Václava Havla v elitářském Římském klubu, který mnozí viní například z vytvoření teorie o vině člověka za globální oteplování planety.

Kapitolou, která často rozděluje společnost i politickou scénu, jsou vztahy s Ruskem. „Myslím, že Rusko je v tuto chvíli velmi liberální stát, funguje tam taková demokracie, jaká odpovídá tomu danému regionu. Dívejme se na Rusko střízlivě. V tuto chvíli to není žádná hrozba, není to žádný náš nepřítel. Jak se dá nahlížet na Rusko a na Ameriku, jde dobře ilustrovat na plánované dostavbě Temelína. Ze Spojených států přišli lobbovat lidé, kteří nám jen stále něco slibují, ale zatím nám to nic nepřineslo. Když tu loni naopak byl dnes už bývalý ruský prezident Medveděv, podepsala se spousta obchodních smluv. Američané tu pouze zprivatizovali Vodochody a Tatrovku a jaký je výsledek? Obojí zkrachovalo z jejich iniciativy,“ konstatoval v závěru rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz děčínský poslanec Jaroslav Foldyna.