Už deset let platí v Nizozemsku zákon o eutanazii, tedy možnosti nechat se legálně usmrtit lékařem. V Česku se podobný právní předpis probíral na parlamentní půdě v roce 2008, kdy tehdejší senátorka za SNK ED Václava Domšová návrh zákona „o důstojné smrti“ předložila. Ten měl legalizovat asistovanou sebevraždu, ale umožnit i to, aby lékař usmrtil těžce nemocného pacienta, který je například v komatu.

„Obraceli se na mě lidé, které tahle věc trápí, a já jim naslouchala. Byla jsem si vědoma toho, že  zákon nemůže na první pokus projít. Ale chtěla jsem rozpoutat diskusi na parlamentní půdě, protože po tom voliči volali. Nebyla jsem vyslyšena, ale myslím, že je nutné o této věci v parlamentu mluvit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Václava Domšová, která zastupovala obvod Rychnov nad Kněžnou v Senátu v letech 2002 až 2008.

Lidé se bojí nedůstojných podmínek

Exsenátorka přiznává, že čím déle se problematikou zabývala, tím se v jejím rozhodování „pro“ a „proti“ vyrovnávala. Přesto u ní přetrvává postoj, že pokud by šlo o vysvobození z utrpení, tak by člověk takovou možnost měl mít, ovšem za předem jasně stanovených pravidel. „Protože ono je tam opravdu obrovské nebezpečí zneužití,“ upozorňuje.

„Lidé jsou dnes zvyklí žít kvalitním způsobem života a představy, že budou někde umírat půl roku v ne příliš důstojných podmínkách, se bojí. A tak jde o to, aby člověk, když už to zabalí, protože  nechce mít na doživotí plínky a nechce být jenom ležák, který ze života nic nemá, tak aby takovou možnost měl,“ domnívá se bývalá senátorka Domšová.

Utrpení se ze svého života snažíme odříznout

„Žijeme v době, ve které utrpení ztratilo smysl. Je to část života, kterou se snažíme odříznout a na všechno hledáme nejaké instantní řešení, možná to bude znít až absurdně, ale rozchod přes SMS a eutanazie mohou být projevem jedné a téže věci,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz socioložka brněnské Masarykovy univerzity Lucie Vidovićová, která se věnuje problematice dříve narozených.

Zároveň ale dodává, že nepatří k těm, kteří tvrdí, že eutanazie je špatná vždy a za všech podmínek. „Spíše mi vadí, že si na takový systém zvykáme jako na určité řešení a bude to čím dál  rozšířenější a akceptovatelnější, a nikdo neví, kde takový vývoj může mít konec,“ uvádí Vidovićová s tím, že sama však osobní zkušenost s těžce trpícím člověkem, který by neviděl jiné východisko, nemá.

V Nizozemsku vznikla klinika mobilní eutanazie

Socioložka ale věří, že jediná svoboda, kterou člověk má, je právo volby, a ta se odvíjí od ochoty nést její následky. „Viděla jsem trpící seniory, třeba řadu let upoutané na lůžko, kteří si sice už přáli umřít, ale zároveň respektovali, že ještě nenastal jejich čas. A tak mám pocit, že i toto je otázkou volby – pro pacienta i pro lékaře,“ podotýká Vidovićová.

U příležitosti desátého výročí platnosti zákona o eutanazii v Nizozemsku uvedla Česká televize v pořadu Události reportáž o klinice mobilní eutanazie, která v zemi před měsícem vznikla a začala nabízet, že život klienta ukončí přímo u něj doma. Cesta od žádosti ke smrti trvá zhruba měsíc. Klient vyplní formulář na internetu a jeden ze šesti týmů na klinice – vždy lékař a sestra – společně posuzují, jestli je pro něj eutanazie tím nejlepším řešením. Než na ní dojde, několikrát pacienta navštíví.

Bez rodinného lékaře námitka neobstojí

Lékaři v Nizozemsku mobilní eutanazii většinou odmítají, podle nich má rozhodnutí vzejít z dlouhodobého vztahu lékaře s nemocným. „Pokud by fungoval rodinný lékař jako kdysi, kdy znal celou rodinu, anamnézu i podmínky, v nichž nemocný žije, tak by to byla asi oprávněná námitka. Ale třeba u nás to tak bohužel nefunguje,“ připouští pro Parlamentnílisty.cz bývalá senátorka Václava Domšová, že v našich podmínkách by rozdíl mezi mobilní a „standardní“ eutanazií nebyl žádný.

„Je třeba se na problematiku podívat i z toho pohledu, kolik lidí spáchá sebevraždu. Stojí to za to, aby ti lidé takto odcházeli a půl roku vymýšleli, jak to udělají? Nebo člověk, který opravdu jen leží jako lazar a je rozhodnutý, kdyby se mohl zabít, že se zabije, ale nemůže, protože se třeba ani nezvedne. Není to pro takové lidi vysvobození?“ zamýšlí se Domšová.

Úvahy o zkrácení života tam, kde se dříve investovalo do jeho prodloužení

Socioložka Vidovićová si klade otázku, jak vypadá zmíněné posuzování některého z týmů na klinice, jestli je pro nemocného eutanazie tím nejlepším řešením. „Co se děje s těmi, pro které (za které) tým rozhodne, že není tím nejlepším řešením. Anebo to je jen formalita?“ přemítá socioložka s tím, že více než dlouhodobý vztah lékaře a pacienta, nebo prostředí, v němž nemocný žije, hrají při jeho rozhodování roli hluboce niterné hodnoty.

„Jistě jsou tu i argumenty o racionalizaci zdravotních nákladů, ale je zase otázka, jestli právě investice do zdravotní péče není tím, co dovede člověka udržovat při životě tak dlouho, že nakonec musí uvažovat o jeho zkrácení, aby ty náklady zastavil. Jinými slovy, je k úvaze, že člověk musí uvažovat o zkrácení svého života tam, kde dříve investoval do jeho prodloužení,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Vidovićová na vzniklý rozpor.

Umírající lpí na životě do poslední chvíle

V době parlamentních diskusí o eutanazii vyjádřil jasně svůj postoj k eutanazii přední český onkolog Pavel Klener. „Když chce někdo odejít z tohoto světa, neměl by u toho asistovat lékař, já tedy určitě nebudu,“ prohlásil. Podle něj je třeba zaměřit se spíše na rozvíjení hospicové péče, která umožní člověku bez bolestí a přirozeně zemřít. Pro eutanazii jsou podle Klenera spíše mladí a zdraví lidé, určitě ne nemocní a staří. Z vlastní praxe ví, že umírající do poslední chvíle lpí na životě a o eutanazii nežádá.

Naopak mezi zastánce návrhu zákona o eutanazii patřil bývalý ministr zdravotnictví a nynější středočeský hejtman David Rath. U nás začal od 1. dubna letošního roku platit zákon, který se eutanazii začíná blížit. Podle něj bude pacient moci odmítnout resuscitaci či udržování na přístrojích. Bude to však muset udělat dopředu, když je toho ještě schopen, a u notáře. Výslovný souhlas s razítkem a úředně ověřeným podpisem se pak zařadí do pacientovy karty. Bude platit pět let.