Nemocnice v Rumburku dostala smlouvu, která byla navýsost nevýhodná, možná by se dalo říci až vyděračská. „Předloženou smlouvu jsme odmítli podepsat. Smlouva nám ukládala zrušit gynekologii i dětské,“ vysvětluje Petr Urban, náměstek ředitele rumburské nemocnice. „Občan má právo na zdravotní péči. Postup zdravotních pojišťoven mu toto právo omezuje a ministr zdravotnictví všemu přihlíží,“  nelíbí se poslanci Davidu Kádnerovi (Věci veřejné).

Pacienti jsou opět rukojmími

Zrušením odborných oddělení by došlo k ohrožení zákona o péči o zdraví lidu. Takto předložená smlouva nerespektuje zejména dostupnost zdravotní a nemocniční péče z hlediska geografického uspořádání Šluknovského výběžku a jeho rozlohy, nereflektuje ani klimatické a terénní podmínky daného regionu. „Zrušením těchto odborných oddělení by například občané z dolní části Šluknovského výběžku měli dosah nejbližšího zdravotnického zařízení v Děčíně a České Lípě, což je vzdálenost okolo 90 kilometrů,“ upozorňuje Ladislav Račok z Věcí veřejných, který si klade řečnickou, leč závažnou otázku:  „Nejedná se už v tom případě o zásadní ohrožení dostupnosti zdravotní péče?“ Zdraví občanů nejen v Ústeckém kraji, ale v celé republice se tak podle něj stává rukojmím.

Véčka chtějí novelu. Ať se Hegerův rezort snaží

Lužická nemocnice v Rumburku zajišťuje zdravotní a nemocniční péči pro bezmála šedesát tisíc obyvatel. Omezení třeba i jen jednoho oddělení by tak zásadně ovlivnilo zdejší lidi. Ladislav Račok se proto rozhodl prostřednictvím poslance Davida Kádnera parlamentní stížnost na postup ministra zdravotnictví o zbavení se odpovědnosti za státní zdravotní politiku.

„Řešením by bylo iniciovat novelu zákona ve zkrácené lhůtě, která ukládá povinnost ministerstvu zdravotnictví zajišťovat státní zdravotní politiku, zajišťovat výběrová řízení pro poskytovatele zdravotní a nemocniční péče,“ dodává závěrem. „VZP topící se v platební neschopnosti se rozhodla ušetřit právě na naší nedotované nemocnici, která pracuje efektivně a kvalitně a to považujeme za nehoráznost. Jsme jediná ze všech 12 rušených nemocnic, kde fungují čtyři akutní oddělení ve 24hodinovém provozu a kde je instalováno CT. Dlouhodobou smlouvu na 5 let naopak získá mnoho menších měst i menších nemocnic,“ upozornil Ondřej Krajník, primář roudnické chirurgie, který v listopadu organizoval stávku za zachování zdravotnického zařízení od Nového roku.

Padne na stůl ústavní stížnost?

„Nechceme a priori bojovat za určitou nemocnici. Rozhodujícím faktorem má být efektivita té nemocnice. Její hospodářské výsledky. A ze statistik evidentně vyplývá, že roudnická nemocnice je efektivní. Přitom v Litoměřicích, která zůstává, je o dost dražší. To samé v Mostě,“ říká Marcel Mihalik za ústecké véčkaře. Ministr zdravotnictví podle jeho slov vůbec nekomunikuje a nechce říct, na základě čeho se jaká nemocnice má rušit, což jasně ukazuje na netransparentnost. „A právě TOP 09, která si na transparentnosti zakládá, by tak měla i jednat,“ podotýká Marcel Mihalik.

Jeho slova potvrzuje i zástupce Asociace českých a moravských nemocnic. „Zdravotní pojišťovny od začátku listopadu vůbec nekomunikují, čímž záměrně vedou celou Českou republiku do tísně,“ říká Petr Urban, předseda zmíněné asociace pro Ústecký kraj.

V případě, že ministr zdravotnictví Leoš Heger nebude chtít s Věcmi veřejnými vést konstruktivní debatu nad vyřešením zdravotnictví v kraji, je podle Ladislava Račoka poslední možností ústavní stížnost na ministra zdravotnictví pro porušení příslušného zákona.