Golasowská (KDU-ČSL): Jsem znepokojena, že jsme tlačeni do rychlého projednávání

20.01.2021 20:58

Projev na 79. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 1. 2021 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti

Golasowská (KDU-ČSL): Jsem znepokojena, že jsme tlačeni do rychlého projednávání
Foto: kdu.cz
Popisek: Pavla Golasowská, KDU-ČSL

Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi říct také pár slov k projednávanému kurzarbeitu. KDU-ČSL toto téma vnímá jako velmi důležité, jako důležitou pomoc, ale chtěla bych zdůraznit nejen zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům. Protože já to vnímám tak, že když nebude zaměstnavatel, nebude ani zaměstnanec. Protože zaměstnavatel bude muset propouštět, vzroste nezaměstnanost, potažmo zadlužení, a může to vést třeba až k bezdomovectví. Tam víme, že se potom ta spirála roztočí a roste to geometrickou řadou. Takže určitě to vnímáme jako důležitou podporu.

Nicméně také musím říct, že jsem znepokojena tím, že jsme tlačeni do rychlého projednávání tohoto návrhu a myslím si, že zkrácení lhůty by si měla koalice mezi sebou lépe vyjednat.

Chtěla bych vám tady předložit tři mé pozměňovací návrhy. A chtěla bych také říct, že pokud tedy některé pozměňovací návrhy byly použity do toho pozměňovacího návrhu komplexního, tak mě to samozřejmě těší, protože dva ze tří pozměňovacích návrhů dostaly souhlasné stanovisko od Ministerstva práce a sociálních věcí a u jednoho pozměňovacího návrhu bylo stanovisko ministerstva neutrální.

Takže vás krátce seznámím s těmi mými třemi pozměňovacími návrhy. Cílem prvního pozměňovacího návrhu je snížení nákladů zaměstnavatele v době ekonomických problémů, k jejichž řešení vláda umožní svým nařízením vlády vyplácení podpor v době částečné zaměstnanosti jejich zaměstnancům. Navrhuje se zde proto snížení výše pojistného na sociální zabezpečení na polovinu, aby navrhovaná právní úprava mohla skutečně v praxi sloužit jako efektivní přechodný program k řešení problémů zaměstnanosti, jehož hlavním cílem je udržet pracovní místa v podnicích a tím i jejich konkurenceschopnost v době zákonem stanovených krizových situací. Takže to je zhruba můj první pozměňovací návrh.

Cílem druhého pozměňovacího návrhu je nahradit průměrný čistý hodinový výdělek, z něhož se stanoví výše podpory v době částečné zaměstnanosti, průměrným hodinovým výdělkem. Tím se výrazně zmírní propad příjmů převážné většiny zaměstnanců, který je nejvýraznější u vysoce kvalifikovaných profesí, o jejichž udržení mají zaměstnavatelé v době krize největší zájem, a to až o 14 %. Jinými slovy, výrazně se tak zvýší příjmy zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti, a tedy i jejich koupěschopnost, která je důležitým předpokladem pro obnovení růstu HDP a jeho dynamiky i důležitým nástrojem podpory malého a středního podnikání, zejména v oblasti služeb poskytovaných obyvatelstvu. Z tohoto pohledu přináší navrhovaná změna klíčové opatření pro úspěšné fungování a využitelnost navrhované právní úpravy v praxi.

A můj poslední, třetí, pozměňovací návrh má za cíl nahradit navrhovanou podmínku nepřidělování práce za jednotlivého zaměstnance podmínkou nepřidělování práce sledovanou za celého zaměstnavatele. Tato varianta nejlépe vystihuje požadovaný stav věci, to je zajišťuje, že podporu v částečné zaměstnanosti bude moci využít pouze takový zaměstnavatel, který v určitém provozu, nebo jeho části, přiděluje alespoň některým zaměstnancům práci, stanoví maximální strop "nepráce" čímž zajišťuje, že zaměstnavatel alespoň v určitém rozsahu funguje.

Současně zajišťuje dostatečnou flexibilitu potřebnou pro splnění předmětné podmínky, tj. umožňuje, aby některým zaměstnancům nebyla práce po určitou dobu přidělena např. vůbec a některým v plném rozsahu. To je důležité zejména v případě aktivace podpory v částečné zaměstnanosti z důvodů, které zaměstnavateli neumožní zaměstnancům na některých pracovních místech přidělovat práci vůbec. Aktuálně se jedná zejména o zhoršující se situaci související s šířením onemocnění COVID-19 a s tím souvisejícím nárůstem pozitivních osob, navazujícími karanténními opatřeními a ochrannými opatřeními vlády.

Dále je potřeba zdůraznit, že návrh zákona zmocňuje vládu nařízením v rámci uvedeného rozpětí 20 až 80 % rozsah nepřidělování práce stanovit. Např. na 40% až 60 % stanovené týdenní pracovní doby v závislosti na důvodu aktivace. Zpřísnění rozsahu nepřidělování práce nařízením v konečném důsledku ovlivní i rozsah nepřidělování práce každému jednotlivému zaměstnanci.

Tolik moje tři pozměňovací návrhy, ke kterým se pak přihlásím v rozpravě podrobné. Děkuji za jejich podporu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jelínková (KDU-ČSL): Navrhujeme tři varianty slev, závislé na počtu dětí

10:21 Jelínková (KDU-ČSL): Navrhujeme tři varianty slev, závislé na počtu dětí

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k prorodinné politice KDU-ČSL