Andrej Babiš začal nepřímo ostřelovat lidovce výhrůžkami, že by vládu mohl podpořit Okamurův Úsvit. Jde podle Vás jen o taktiku? Co by znamenala vláda s účastí či podporou ČSSD, ANO a Úsvitu?

Samozřejmě, že se o taktiku jednat může. Naznačuje se tím KDU-ČSL, že není nenahraditelná a vytváří se tím na stranu určitý tlak, který počítá s tím, že strana chce být zastoupená ve vládě. Navíc Babiš se o Okamurovi už v minulosti vyjadřoval poměrně pozitivně a oba jsou to lidé z velkého byznysu, takže je mnohé spojuje.

Co by znamenala taková vláda, je teď spekulace. Bude záviset na koaličním kompromisu a podmínkách, které by si Úsvit kladl. Čistě formálně ale řekněme, že by se tím sociální demokracie dostala do společnosti dvou politických projektů, které už nemají vůbec žádné atributy tradiční politické strany a které jsou podle mého názoru dost neuchopitelné z hlediska politického spektra. Čistě strategicky si myslím, že pro ČSSD je KDU-ČSL mnohem pohodlnější koaliční partner než Úsvit. A možná, že o to Babišovi právě jde.

Ještě před tímto incidentem se ČSSD a KDU-ČSL veřejně neshodly na postoji k církevním restitucím. Jak moc by Bohuslav Sobotka riskoval, kdyby lidovcům ustoupil?

Církevní restituce jsou velký problém, který bude zřejmě značně zastiňovat celé koaliční vyjednávání. Tady se zase projevuje dědictví minulé vlády, která nebyla ochotná a schopná dojít při církevních restitucích k obecnějšímu kompromisu, ale naopak z nich svým přístupem udělala vysoce polarizační a konfliktní problém. B. Sobotka i ČSSD jsou podle mého názoru teď pod velkým tlakem dostát v této otázce svým slibům a být konzistentní. Je dost těžké obhájit kompromis v tak žhavé otázce a ve velmi polarizované společnosti, jejíž značná část vnímá církevní restituce jako nespravedlivé a pochybné. Neřešit restituce bude pro dost velkou část občanů dalším důvodem k občanské frustraci. Vedle toho není jasné, jaké konkrétní hospodářské a sociální dopady budou restituce mít, až se opravdu začnou realizovat.