Starostové brdských obcí se liší v názorech na to, do jaké míry by měl stát po plánovaném odchodu vojáků z Brd zbavit území případné nevybuchlé munice. Podle některých je hloubková sanace dopadových ploch nereálná a není ani nezbytně nutná. Jiní naopak požadují důkladně vyčištění celého prostoru, zjistila ČTK.

Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) ve čtvrtek starosty ujistil, že ochodu armády bude předcházet podrobný pyrotechnický průzkum. Na jeho základě pak bude proveden povrchový sběr a zabezpečení všech důležitých oblastí tak, aby byl pohyb v újezdu bezpečný. Bude ale ještě zapotřebí sladit požadavky na bezpečnost s požadavky na přiměřený stupeň ochrany přírody. Podle Vondry se lze poučit z podobné situace v Německu, kde nechali část území bez hloubkové asanace, aby nepoškodili vzácnou flóru. Uvažuje se proto o tom, že by někde zůstal současný stav zachován a platil by tam zákaz vstupu.

Spor ministra Vondry s opozičními starosty

Podle příbramského starosty Josefa Řiháka (ČSSD) nelze nebezpečí podceňovat. Upozornil na to, že v minulosti bylo na území újezdu ročně nalezeno 50 až 80 kusů munice. "Pan ministr neodpověděl na to, co bude s pyrotechnikou, pouze nám řekl, že jí není tolik, že mu chodí SMS, kde se nachází, a vojenský újezd Brdy mu nepípá. Bojím se, co se stane za pět za deset let, až to tam nějakému dítěti urve nohu," uvedl Řihák.

Starosta Čenkova Jan Hauptman (nezávislý) ale situaci tak dramaticky nevidí. Podotkl, že vojáci území po střelbách vždy procházeli a stará munice už je stejně hluboko pod zemí. "Aby se to rozorávalo, je podle mě zbytečné," řekl. Připomněl, že lidé do těchto míst chodili přes zákaz vstupu na houby, borůvky či brusinky už za bývalého režimu.

Podle starosty Obecnice Josefa Karase (nezávislý) není ani technicky možné, aby se důkladné vyčištění od munice stihlo do roku 2015, kdy chce armáda území opustit. "A pokud by kompletní sanace měla stát 1,5 miliardy, tak je to nereálné i finančně," dodal.

Nezvýší se zbytečně náklady?

V Brdech by měla zůstat pouze dělostřelecká posádka. "Vojenský újezd v Brdech chceme zrušit, ale to neznamená, že by dělostřelci z Jinců měli odejít. Tak to není. Bylo tady investováno více jak půl miliardy korun. Zároveň jsme se rozhodli, že tady zůstane největší posádkové cvičiště v republice s rozlohou téměř 560 hektarů," uvedl Vondra v tiskové zprávě. Celková rozloha vojenského prostoru je nyní více než 26.000 hektarů. Pokud újezd zanikne, uspoří obrana podle Vondry ročně zhruba 70 milionů korun.

Někteří starostové se záměru ministerstva podivují. "Když budeme mít v kasárnách v Jincích dělostřelce a budou jezdit na střelby někam jinam, do Boletic nebo Karlových Varů, tak nevím, jaké budou náklady," namítl Hauptman.

Související:

Vojenský újezd Brdy: Hejtman vyhrožuje, že se přiváže ke stromu