Včera zasáhla Českou republiku zdrcující zpráva. Václav Havel je mrtev. Jeho smrt přerušila adventní čas a prověřila schopnost mobilizace českého národa.  Lidé se svolávali k uctění poslední Havlovy památky. Ani Brno nemělo být výjimkou. Jen přes Facebook obdrželo více než tři tisíce Brňáků pozvánku na hromadnou vzpomínkovou akci, která se měla uskutečnit na Moravském náměstí, před kinem Scala ve 20 hodin. Internet byl zavalen informacemi z Prahy, kde se sešly tisíce lidí. Na Moravském náměstí jich bylo sotva pár stovek. Úspěšnější a navštěvovanější se zdál snad i adventní trh na sousedním náměstí Svobody.

Nahlas! křičel pivař

Organizátoři tohoto setkání měli dobrý úmysl, ale bohužel u toho se zůstalo. Akce nebyla dostatečně ozvučená, přednášející hovořili do megafonu, který ani při největším vypětí hlasivek nezajistil kvalitní ozvučení. Rozuměli tak pouze lidé, kteří stáli co nejblíže u zdroje zvuku. Hluk a špatné ozvučení vnášelo nervozitu do posledních řad. Z těch se ozývalo nespokojené a neuctivé hulákání: “Nahlas!“ křičel asi třicetiletý muž s kelímkem piva. Skoro to vypadlo jako na fotbalovém utkání a ne na vzpomínce na českého prezidenta.

Vše k tématu skon Václava Havla

Uhde zklidil kritiku

Na akci vystoupil také Milan Uhde, dlouholetý přítel Havla a dnes již pamětník. I ten nebyl ušetřen ostré kritiky publika: “Nahlas, není slyšet,“ opět se nespokojeně ozývalo mezi zúčastněnými. Bylo znát, že Milan Uhde se snaží křičet s vypětí všech sil, ale ozvučení ho zradilo. Slyšet tak bylo každé druhé slovo.

 "Věřím, že sem lidé přišli z dobré vůle, aby uctili památku mého přítele a českého i slovenského prezidenta, a proto bych vás rád vyzval k minutě ticha,“ prosil Milan Uhde přítomné. Všichni konečně ztichli, ale ticho trvalo sotva třicet vteřin. Pak akce opět pokračovala. Za hudebního doprovodu lidé zpívali písničku od Nohavici Pane prezidente. Krásná písnička, ale našly by se jistě i jiné, vhodnější pro tuto příležitost. To se zdálo mladému muži, který stál úplně vzadu. Vystoupil z řady o schůdek výše a začal zpívat českou hymnu.

Lidé se k němu spontánně přidávali a konečně se zdálo, že akce má svého ducha. Zapalovali zapalovače a cinkali s klíči. Muž pokračoval slovenskou hymnou, protože Havel byl jeden čas prezidentem také Slováků, ale to už většina lidí ignorovala a slovenskou hymnu si tak broukalo jen pár desítek lidí v zadních řadách. Její slova zanikala v hluku, až utichla úplně.

Dvacet minut. A konec

Po dvaceti minutách se akce začala postupně rozpouštět a první lidé odcházeli. Doprovázely je smíšené pocity. Mladší žena si povzdechla. “Je to škoda, více lidí se přišlo rozloučit i s hokejisty, kteří zemřeli nedávno při letecké katastrofě. Kde všichni jsou? To opravdu všichni pečou vánočky?“

Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE