Bývalí agenti StB, buďte v klidu. Odbojáři vám na důchody nesáhnou

V únoru proběhla médii zpráva, že příslušníkům StB a vysokým komunistickým funkcionářům budou zákonem kráceny důchody, aby se za tyto peníze navýšily často podprůměrné důchody lidí, které minulý režim perzekvoval. Pak bylo najednou ticho a ParlamentníListy.cz chtěly vědět, co se s tímto projektem stalo, eventuálně v jaké je fázi.

Čeští zákonodárci se inspirovali v Polsku, kde byl tento zákon za politické éry bratrů Kaczinských schválen a uveden do života. Na české straně měla tato norma své příznivce i své odpůrce. „Nic sice o této normě nevím, ale kdyby byla, uvítal bych to. Bylo by to jen dobře, protože ti lidé, kteří si v minulém režimu užili své, mají často podprůměrné důchody, na rozdíl od těch druhých," řekl ParlamentnímListům.cz senátor Jaromír Štětina.

Změna barvy Senátu zastavila původní návrh o třetím odboji

„To ustanovení mělo být součástí zákona o protikomunistickém odboji," řekl redakci poslanec Petr Gazdík, který také připomněl celou jeho genesi. Původně se jednalo o senátní návrh v době, kdy pravice měla v Senátu většinu. Poslanecká sněmovna začala normu projednávat, ale do toho přišly na podzim 2010 senátní volby a v Senátu získala převahu levice. „Došlo k bezprecedentní záležitosti, protože Senát tuto „svou" normu stáhnul zpět," připomněl Gazdík.

Koalice na to reagovala tím, že tento návrh podala znovu, už jako poslanecký návrh, ve stejném znění.

„Tehdy jsme říkali, že ten zákon budeme přepracovávat, že související dokumenty budeme studovat. Že se diskuze bude účastnit odborná veřejnost, disidentské kruhy, a že jedna z těch cest, kam se to mělo ubírat, a kam to disidentské kruhy a odborníci na studium komunistických režimů směrovaly, byla právě možnost napravit křivdu u lidí, kteří byli perzekuováni a jejich důchody nedosahují ani na průměr tohoto státu. Považovali jsme proto za spravedlivé, kdy jim důchody dorovnají ti, kdo je perzekuovali, kteří mají často nadprůměrné platy a někdy i renty," doplnil Gazdík ParlamentnímListům.cz.

Zákon byl schválen, ale s tím, že na průměrnou výši dorovná obětem totalitního režimu stát a při splnění přesně daných podmínek dostanou jednorázovou částku 100.000 korun. Od paragrafu o krácení důchodů příslušníkům StB i komunistickým funkcionářům se ale muselo ustoupit. Do věci se zapojili ústavní právníci, kteří upozorňovali na to, že by šlo o protiústavní krok. „Celý zákona by pak kvůli tomu mohl spadnout pod stůl," upozornil Petr Gazdík.

Související: Šokovaný Filip po hlasování o třetím odboji: Ve vzduchu je velká koalice

Ústavní právníci varovali - nechte důchody "estebáků" být, shodíte celý zákon

Podle Gazdíky ale bylo už třeba jednat rychle. „Jsme téměř 22 let po pádu režimu, a ti lidé jsou v pokročilém věku a odcházejí," konstatoval. V případě projednávání Ústavním soudem by se celá záležitost opět mohla protáhnout. „A to už jsme nechtěli riskovat," řekl poslanec redakci. Ta pasáž tam sice v původním znění není, ale lidem se důchody alespoň narovnají," pokračoval s tím, že zejména disidentské kruhy si tuto podobu narovnání velmi přály, protože by šlo i o morální zadostiučinění. Během diskuze s odbornými kruhy, zejména z oblasti ústavního práva však vyplynulo, že právníci velmi nedoporučují uplatnění tohoto paragrafu.

„Konstatovali, že jistě z morálního hlediska by to bylo spravedlivé, nicméně jsou tyto případy velmi složité. Bylo by třeba stanovit, z jakého precedentu by se vycházelo, na základě čeho by se rozhodovalo - ten ano, ten ne, zda brát jako základ lustrační zákon... Uvažovalo se i o tom, že by se to u komunistických funkcionářů týkalo lidí od okresního tajemníka výše, ještě složitější to bylo u StB, probíraly se případy, kdy lidé byli ve svazcích StB a pak vyhráli spor, že v tom byli nevinně... Prostě, byla zde obava, že místo toho, abychom pomohli těm, na kom byla spáchaná křivda, a kteří bojovali proti komunistickému režimu, mohla vzniknout obrovská „bramboračka" a pachuť toho, že bychom mohli způsobit nová příkoří," připomněl dění nad zákonem Petr Gazdík.

Poslanecký tým tomu podle něho věnoval hodně času. „Byl jsem opravdu velmi vděčen, že s výjimkou komunistů (a od nich se to ani nečekalo), byl tento zákon schválen celou politickou reprezentací. I to je věcí morálního zadostiučinění," je přesvědčen Gazdík.

TÉMA: Třetí odboj

Samostatný zákon? Teď rozhodně ne. Máme jiné starosti, říká Gazdík.

Připravovat nějaký samostatný zákon se Petr Gazdík nechystá. „Máme jiné starosti, čeká nás další vlna velké krize, máme tu problémy s daňovým systémem, se sociálním systémem... možná na to někdy dojde řada, ale teď tu máme skutečně důležitější problémy.

Kritici podobného kroku navíc upozorňují, že princip kolektivní viny je nepřípustný, takže by musel každý nejprve obdržet odsuzující rozsudek, kde by jeho vina byla zjevně dokázána. Připomínají, že princip kolektivní viny nebyl uznán ani v procesu denacifikace v poválečném Německu.

Čeští příslušníci StB navíc prý navíc dnes nedostávají žádné příspěvky za službu, žádnou výsluhu. Tyto jim buď nebyly v roce 1989 vůbec přiznány, nebo dříve přiznané jim byly v roce 1995 odňaty. Srovnávání s Poláky je proto i podle Petra Gazdíka nesouměřitelné, protože v Polsku dostávali pracovníci polské alternativy naší StB výsluhy v dvojnásobné výši, než byly běžné důchody. Právě tyto nadlimitní částky jim byly novelou polského zákona odebrány a zůstal jim tak běžný důchod spočítaný podle zákona. U nás k tomu došlo už v 90. letech.

Komunistickým funkcionářům u nás byly v 90. letech odňaty požitky, které byly nadstandardní, ale především, neměly oporu v zákoně. A zkoušet strhávat z důchodů vypočítaných podle platných zákonů, právníci nedoporučovali.

Krácení v 90. letech potvrdil i Petr Gazdík. „Ano, i to byl důvod, proč nás právníci varovali. Mně bylo v roce 1990 pouhých 16 let, takže si to osobně opravdu nepamatuji," zasmál se. „Souhlasil jsem ale, že když už došlo alespoň k částečnému narovnání, nestálo by za to ohrozit celý zákon o třetím odboji."

Pro většinu z nich je to už „na dvě věci"

„O čem chtějí přesvědčovat lidi?" ptá se Milan T. z Prahy, který sice nebyl vězněn, ale bylo mu znemožněno studium na vysoké škole, protože prarodiče byli takzvaní „kulaci", a rodiče nesouhlasili se vstupem vojsk VS v roce 1968. "Pan ministr Pospíšil jeden den zveřejní seznam bývalých komunistů z řad soudců a státních zástupců, a téměř vzápětí dosadí do funkce prvního náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže - bývalého komunistu a vojenského prokurátora," směje se Milan. „Rodiče a prarodiče se uznání nedožili, a já jim na to kašlu," dodává. Spolu s řadou dalších je přesvědčen, že všechny tyto honby na komunisty jsou zastíracím manévrem, jímž se mají lidem zalepit oči. „Ti političtí vězni, kteří ještě žijí, by měli být oceněni společností a měli by mít podobné výhody, jako měli vězni koncentračních táborů - byla to takzvaná pětapadesátka," připomíná Milan. „Mohli snad hned po revoluci jen rozšířit tento zákon, aby si lidé, kteří prodělali peklo na zemi, ten důchod alespoň užili. Teď, po 21 letech, je to pro většinu z nich stejně na dvě věci," dodává rozmrzele. Alespoň že prý schválili ten zákon o třetím odboji.

Podle názoru některých perzekuovaných lidí oslovených redakcí, byl by tento další tanec kolem „estébáckých důchodů" skutečně spíše vnímán jako záležitost na odpoutání pozornosti od podstatně závažnějších ekonomických problémů v zemi, než snaha o morální zadostiučinění. Většina z oslovených nabízela, aby si to zadostiučinění poslanci i vlády po jedenadvaceti letech „strčili někam" a raději nechali lidi dýchat.

Čtěte také: