Politická korektnost problém nevyřeší
U osobností pravice se však jeho postoj nesetkal příliš s pochopením. „V naší společnosti bychom i díky historické zkušenosti měli být opatrní na jakékoliv projevy autocenzury pod pláštíkem vyjadřování tzv. politicky korektních názorů. Bojím se toho, aby by člověk, který vysloví jakékoli kritické názory, které nejsou v souladu s evropským mainstreamem politické korektnosti, byl automaticky kýmkoliv stigmatizován a byla mu zavírána ústa," řekl ParlamentnímListům.cz místopředseda ODS a poslanec Pavel Drobil
„Tím, že se o problému nebude hovořit, problém nezmizí. A když se bude o problému mluvit politicky korektně, tak se problém rovněž nevyřeší a nepůjde se k jádru věci," dodal Drobil, podle něhož by se představitelé Evropy měli zabývat důležitějšími záležitostmi než moudře radit Česku.
Česká republika na tom není s lidskými právy špatně
Podle premiérova poradce pro lidská práva Romana Jocha je Hammebergova zpráva nevyvážená. „Problémy v soužití většiny s romskou menšinou objektivně existují a součástí demokracie je otevřená diskuse, kdy mohou padat i takové názory, se kterými nesouhlasíme. Vláda navíc nemá právo nařizovat komunálním politikům, co mají říkat a co mají dělat. Oni zastupují samosprávu a mají též mandát od svých voličů," řekl redakci Roman Joch.
Podle Jocha je ale zpráva oprávněná v tom, že zdůrazňuje, že potřeba větší integrace Romů do společnosti. „Je určitě správné klást důraz na inkluzi Romů do většinové společnosti a na jejich vzdělávání," dodal Joch. Ten ale dodal, že pokud by zpráva měla mít stejný metr ke všem státům EU, tak by jako „rasistické" a „netolerantní" dopadly i další státy EU. Státy Evropské unie se ale co se týče lidských práv ve světovém kontextu nemají za co stydět a stejně tak i Česká republika v kontextu Evropy.
„Já bych jim doporučil, ať se raději zabývají skutečnými, a ne zástupnými problémy a nás aby nechali na pokoji," vzkázal europoslanec Ivo Strejček Radě Evropy sídlící ve Štrasburku.
Zakážeme i vtipy?
Senátor ODS Jaroslav Kubera si na jednu stranu myslí, že někteří politici populisticky romskou tématiku zneužívají, na druhou stranu politickou korektnost považuje za zhoubnou. „Zajímalo by mě, jestli pan komisař takto kritizuje i ostatní. Francouzi a Italové se například velmi rádi zbavují rumunských Romů a u sebe je nechtějí," řekl Kubera.
„Drsný vtip o Źidech nevyvolá téměř žádnou reakci, ale kvůli drsnému vtipu o Cikánech se mohou všichni zbláznit. A proč, když je to jenom vtip? Třeba ten, když malý Cikán přijde k tátovi a ptá se, co je demokracie. A on mu odpoví, že to je, když gadžové makaj a Cikáni berou dávky. A malý Cikán se zeptá: ´a to jim to nevadí?´ ´Vadí, to už je ale rasismus,´odpoví otec. No, i když ono to skoro není vtipné. Ono to je skoro pravda," dodal Kubera.
Česko problém podle Šimůnkové řeší
Podle české vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové se Česko o řešení problému snaží. "Podnikáme mnoho kroků. Sekce lidských práv (úřadu vlády) považuje problematiku romské menšiny za jednu ze svých priorit," uvedla vládní zmocněnkyně.
V roce 2008 začala v ČR pracovat vládní agentura pro sociální začleňování Romů. Působila zatím ve 23 městech. Její poradci se v nich snažili nastartovat spolupráci radnic, policie, škol, úřadů práce i neziskových organizací. Ty pak společně připravují projekty zaměřené na zlepšení vzdělávání, bydlení či zaměstnanosti Romů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
