Budeme mít nejčistší životní prostředí a nezaměstnanost
Redakce serveru ParlamentníListy.cz se ministra zeptala, zda boj EU proti údajnému globálnímu oteplování a snižování emisí oxidu uhličitého nemůže podvázat konkurenceschopnost států EU oproti ostatním zemím světa.
„Pokud je dominantním názorem v EU, že nepotřebujeme průmysl, že nepotřebujme strojírenství, že se několik set milionů obyvatel EU prokliká k prosperitě počítačovou myší, tak pojďme navyšovat závazky. Neříkejme pak, že chceme snížit emise o 30 ale hned o 40 procent a kašleme na to, že závazek zvýšit z 20 procent na 30 procent uděláme až po analýze dopadu omezování emisí na jednotlivé ekonomiky států EU a za předpokladu, že se k němu připojí další státy jako USA, Čína a rozvíjející se státy typu Indie a Vietnamu , které dnes ekonomicky letí jako raketa, což jsou státy, které tento problém s CO2 neřeší," reagoval Drobil.
„Ochrana krajiny, životního prostředí, prostředí pro život a tak dále je velmi důležitá a odpovědná politika, ale nesmíme ji dimenzovat tak, že budeme mít sice v EU nejlépe ochráněné životní prostředí, ale budeme mít stoprocentní nezaměstnanost, protože pak se vše vyrobí v Číně a vše se vyrobí v Indii, ale i ve Spojených státech, které si s tím tolik hlavu nelámou," dodal Drobil.
Státy mají různé vstupní podmínky
Drobilovi se vůbec nelíbí sociální inženýrství EU, které paušalizuje závazek napříč celou EU, které se týkají například i emisních povolenek 2013 - 2020. Drobil zdůraznil, že naše a polská ekonomika a energetika je dominantně doposud založena na fosilních palivech.
„Naše podmínky, jak splňovat limity, jsou znevýhodněny proti ekonomikám, které mají energetiku dominantně postavenu na plynu, jádře, vodních elektrárnách a větrných elektrárnách a mají k tomu vhodné fyzicko-geografické podmínky," upozorňuje Drobil. Tyto závazky mohou poškodit české hospodářství v soutěži se státy, které mají lepší pomníky pro bezuhlíkovou energii.
Drobil proto také uvedl, že co se týče snižování emisí CO2, není aktivistický a bude se snažit prosazovat a dokonce i prosadil na vládě velmi umírněnou pozici České republiky pro jednání summitu v Cancúnu, kde se bude projednávat další kolo klimatického balíčku a který proběhne na začátku listopadu.
Musíme hledat spojence
Rakousko je podle ministra krásným příkladem exkluzivního a sofistikovaného pokrytectví, protože Rakousko platí obrovské pokuty za nedodržování limitů a Rakousko přes Německo dováží elektřinu vyrobenou z jádra, ačkoli samo jadernou energetiku kritizuje.
Drobil se domnívá, že proti navyšování bruselských požadavkům se Česko může bránit hledáním spojenců, neboť hlas ČR je v unii slabý. O společné pozici jedná ministr například s Polskem, které má podobný postoj jako my.
Jádro je budoucností
„Česko, aniž by oddémonizovalo jadernou energetiku, nesplní závazky EU snížit emise CO2 do roku 2020 ne o 20 procent, ale dokonce o 30 procent. Nebo je může splnit i bez jaderné energie tím, že zničí konkurenceschopnost svého hospodářství," řekl ministr.
Zařadit jadernou energetiku do čistých bezúhlíkových zdrojů není podle Drobila jeho nápad, ale již s tím přišla Topolánkova vláda a hovoří se o tom i ve výboru Evropského parlamentu pro průmysl a energetiku.
„Čili není to tak, jak se snaží někteří aktivisté zesměšňovat tento návrh. Ten vychází z nějaké reality. To, že ještě mnoho let tady nebude ekonomicky výhodná možnost získat energii z použitého jaderného paliva, je fakt. Já také vím, že uran nikdy neporoste na stromě a jeho množství je limitní. Možnost recyklace jaderného paliva tady ale bude a je to otázka času a financí a ve Francii se to již velmi úspěšně používá," míní ministr.
Je šílené se radovat z hospodářské krize
„Nemám rád takové ty pokrytecké řeči, že emise CO2 nyní klesly. Ano klesly, ale kvůli krizi. Ale z hospodářské krize bychom se rozhodně neměli radovat. Pokud bude krize brána jako klad, díky níž plníme stachanovské socialistické závazky Evropské unie, tak to jsme na trajektorii šílenství, ke které se já nebudu určitě připojovat," doplnil ministr, který dodal, že nemá nic proti ekologickým vědcům a že si jich naopak váží, ale má tisíc a jednu připomínku proti ekologickým aktivistům.
Odpůrcem teorie globálního oteplování je kromě ministra Drobila a prezidenta Václava Klause například také předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. „Na teorii globálního oteplení způsobeného člověkem nevěřím. Pod dnes existujícími ledovci byla nalezena lidská obydlí, takže je vidět že výkyvy teplot neovlivnil dnešní člověk. Příroda prochází nějakými cykly, které nejsou v krátkém období deseti či dvaceti let vyhodnotitelné. Navíc unikly údaje, že Mezivládní panel pro klimatické změny falšoval své zprávy. I to by nám mělo trochu otevřít oči a zachovat chladný rozum," řekla Němcová redakci.
Likvidace českého průmyslu
Podobný názor zastává i americký klimatolog a emeritní profesor environmentálních věd na University of Virginia Fred S. Singer, který býval členem Mezivládního panelu pro klimatické změny. "Chce to velkou odvahu vystoupit proti převažujícímu názoru způsobem, jakým to dělá Václav Klaus. Kolem globálního oteplování nastoupil stádní instinkt odpůrců ekonomického růstu, zastánců kontroly života lidí, vědců sváděných výzkumnými granty, mezinárodních byrokratů a všech, kteří profitují z obav o vývoj klimatu. Příroda ukáže, že se mýlili," uvedl před časem Singer.
Velká Británie, Francie a Itálie chtějí snížit oproti roku 1990 snížit emise oxidu uhličitého o 30 procent. Dosavadní plán přitom počítal pouze s dvacetiprocentním snížením. Zástupci českého průmyslu však tvrdí, že takovéto snižování emisí může být pro ekonomiku naší průmyslové země likvidační.
Chladný rozum. Ne poroučení větru dešti, radí Němcová k oteplování
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík