Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása hned na začátku vyjmenoval několik záporů sKaret – a na exministrovi Jaromíru Drábkovi bylo, aby mu je vyvrátil. Krása například zmínil strach lidí, že budou zneužita jejich data. „Jejich údaje jsou předávány komerčnímu subjektu, a to bez jejich souhlasu,“ uvedl.

Podle Drábka to však není problém. „Banka je vázána zákonem o bankách, ochrana osobních údajů je zaručena,“ vysvětloval exministr. Podle něj to bylo naopak nebezpečnější v dobách poštovních složenek, kde spíše hrozil únik dat.

„Pan Drábek tady bude postupovat jako vždycky. Řekne polovinu pravdy,“ vrtěl hlavou Krása. Na poštovní poukázce je uvedena částka, adresa a jméno. Zato Česká spořitelna prý z dávek rozpozná, jaké příjmy má dotyčný člověk nebo kolik členů má jeho rodina. „Banka tomu může přizpůsobovat své bankovní produkty,“ vysvětloval. Už několik lidí se mu ohlásilo, že jim chodí poštou propagační materiály spořitelny. Argument koordinátora sKaret Rostislava Schwarze, že při předání karty se mohli lidé ozvat, že letáky nechtějí, odmítl.

„Banka, když vyrábí tu kartu, tak ty údaje má anonymizované,“ ujišťoval Schwarz ženu, která už podala žalobu, jelikož se právě o své osobní údaje bojí. K dispozici je má totiž nejen banka, ale prý i další subjekty. „Ta spořitelna ta data poskytla výrobci karet,“ tvrdí žena. Navíc zastává stejný názor jako Krása – z toho, jaké dávky přijímá, může banka snadno zjistit, jaký má příjem. A to jí vadí.

Dávky přes poštu nebo banku - stejný právní rámec

„Tady není právní rámec pro předávání osobních údajů,“ poukázal také Krása. V době, kdy byla podepsána smlouva s Českou spořitelnou, totiž neexistoval právní rámec, který by to umožňoval.

Toho se hned exministr Drábek chytil – podle něj je to stejné jako s poštou, a tak byl použit tento právní rámec. „To je stejný způsob ochrany dat,“ hájil sKarty. To Krása odmítl. Česká pošta a Česká spořitelna jsou zcela jiné subjekty a jde o ochranu jiných dat.