Euro zkrachuje, notují si ekonomové

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy nedávno připustil, že EU by se mohla v budoucnosti rozdělit na dvě části. První by představovaly členské země eurozóny a druhou státy, které dosud nepřijaly společnou měnu euro. O možnosti rozpadu EU v důsledku současné krize eurozóny se spekuluje již delší dobu. Dokonce se nedávno objevily zprávy, že Německo a Francie připravují projekt menší eurozóny, i když to oficiálně popřely. Rozpad eurozóny předpovídal i držitel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Jak se na to dívají ekonomové?

Čtěte také: EU je německá Čtvrtá říše, šokoval poslanec ČSSD. Jde o Řecko

Bývalý ředitel Centra pro ekonomiku a politiku a exporadce prezidenta Václava Klause předpokládá, že se eurozóna rozpadne úplně. „Není možné udržet Řecko. A nyní ani Itálii. Až Evropská centrální banka přestane kupovat její dluhopisy, bude muset Itálie obnovit národní měnu, natisknout peníze a dluh vyřešit takto. Sarkozy a Merkelová vidí, že si jim jejich nová evropská říše rozpadá, tak se snaží zachránit aspoň její část. Ale já si myslím, že bude i tlak na to, aby Francie obnovila frank, společná měna s Německem ji nevyhovuje. Pokud by se jim ale opravdu povedlo vytvořit jakési tvrdé eurozónové jádro, tak doufám, že českou vládu ani nenapadne, aby se tam naše země připojovala," řekl ParlamentnímListům.cz Mach.

Čtěte také: Češi nemají přijmout euro? Ten Klaus je ale provokatér, říkají politici

Severní a jižní měnová unie

Ekonom Lukáš Kovanda z Národohospodářské fakulty VŠE míní, že myšlenka eura jako taková špatná nebyla, ale projekt byl uspěchaný. Zavedení eura nevedlo ke konvergenci, ale mnohdy naopak k divergenci ekonomik zemí eurozóny a nyní se za uspěchanost a nedodržování pravidel platí vysoká cena. Nastavená pravidla začaly země brzy porušovat, včetně Francie a Německa a dodržovalo je snad jenom Lucembursko. V případě eura se jednalo především o politický projekt.

psali jsme:

„Celá eurozóna se nerozpadne, bylo by to nebezpečné. Ale za současné situace si myslím, že by bylo rozumné a mohlo by to být i reálné, že by z eurozóny vznikly dvě měnové unie. Severní a jižní. V severní by mohly být Německo, Nizozemí, Skandinávie. Mají podobné ekonomiky, podobné centrální bankovnictví a tak dále. Tato eurozóna by byla efektivní. Je pak otázkou, zda by patřila Francie do severní či jižní měnové unie. Někteří se obávají, že by oddělením Francie a Německa byl ohrožen projekt Evropské unie jako takový. Toho já se ale neobávám," řekl redakci Kovanda.

Odchod některých zemí je řešením

Ekonom a politolog Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku říká, že dvourychlostní Evropa je zde již nyní. Zmenšení eurozóny je podle něho jedním z reálných řešení. „Například Itálie má teď problémy se splácením svého dluhu. Kdo ji bude zachraňovat? Odejít by mohlo také Řecko či Portugalsko. „Odchod některých zemí z eurozóny a obnovení jejich národních měn by podle mě bylo vítězstvím jak pro eurozónu, tak pro ty země, které odejdou," řekl redakci Loužek.

Čtěte také: Šéf slovenského parlamentu: Češi, vaši poslanci vyhodí 250 miliard

Krizí v eurozóně se také zabýval čtvrteční seminář nového think-tanku, Institutu pro studium ekonomiky a politiky, uspořádaný za podpory europarlamentní frakce Evropských konzervativců a reformistů. Akci moderoval europoslanec ODS Ivo Strejček a hovořili zde Petr Koblovský z Národohospodářské fakulty VŠE, Ladislav Tajovský ze stejné fakulty a redaktor Hospodářských novin Marek Hudema.

V euru se projektují krizové jevy

Podle Tajovského nebyla myšlenka eura v principu špatná myšlenka. Prezident Václav Klaus ve své přednášce na VŠE naopak uvedl, že myšlenka jednotné měny byla špatná od samého počátku. Podle Tajovského euro není příčinou ekonomických problémů, ale díky němu se problémy projektují, neboť státy již nemají dřívější nástroje možnosti devalvace a přizpůsobení kurzu. Podle Tajovského se celá eurozóna nerozpadne. Podle jeho názoru není problémem zadlužení jako takové. To může pomáhat investicím. Problémem je takové zadlužení, který není dlužník niž schopen splácet.

Psali jsme: Bolševici z Bruselu způsobí hladomor. Šéf EU zhnusil politiky

Tajovský míní, že nehrozí krize typu Velké deprese třicátých let. Myslí si ale, že krize povede k redefinici společenské smlouvy, tedy toho, co občané mohou očekávat od státu a stát od občanů. Vymezí se vlastně, jaké funkce bude stát vykonávat, na současné již nestačí. Varoval před tím, že dříve vysmívané země třetího světa mohou Evropu klidně předhonit, protože mají vysoký růst a státy EU minimální. Varoval, že Čína byla v 17. století nejvyspělejší ekonomikou světa a pak začala zaostávat a na výsluní se dostává znovu nyní, i když teď bude řešit velké problémy.

Lidská psychika nenahrává řešení krize

Koblovský se zabývá behaviorální ekonomií, tedy ekonomickému chování jednotlivců z hlediska jejich psychologie. Řekl, že lidé neví, že jsou chudí, pokud se nemohou s někým srovnávat. Takové srovnání má Evropa s USA. Díky tomu, že v USA je vysoká úroveň snaží se ji mít Evropané taky. Toho lze dosáhnout buď větší prací, nebo zadlužením. Evropa zvolila bohužel druhou cestu.

Čtěte také: Evropa prý směřuje k socialistické diktatuře. Lidé vyjdou do ulic

Díky tomu, že se stát zadlužuje, nedokáží si podle Koblovského jedinci dostatečně uvědomit, kolik provoz státu stojí a považují ho za levný. Požadují pak od něj další služby, což vede k dalšímu zadlužení. Problémem při řešení krize je, že lidé rádi odkládají nepříjemné kroky a myslí si, že problémy se jim vyhnou. Také neradi mění status quo. Jako řešení problémů vidí Koblovský fiskální disciplinu na straně příjmů i výdajů a přebytky hospodaření dávat na splácení dluhu a také vydávání peněz jen na to, co může stát zaplatit ze svých prostředků, aniž by si půjčil.

Ke krachu eurozóny může dojít dříve než ke krachu Řecka

Marek Hudema upozornil, že problémy byly již na začátku eurozóny včetně podvodů při vstupu a porušování pravidel. Zavedení eurozóny vedlo trhy k falešné představě, že všechny státy eurozóny jsou „Evropa" a budou se chovat stejně zodpovědně. Jenže Řecko není Německo. Problémem je sociální stát, který zadlužuje další generace. Avšak populace ubývá a stárne. „K v uvozovkách krachu eurozóny může dojít dříve než ke krachu Řecka," řekl Hudema.

Čtěte také: Vysolíme stamiliardy Řekům jako Slováci, děsí se ekonom Ševčík

Ten nastínil několik možných scénářů, kterými jsou posílení evropských záchranných balíčků, či masivní zásah Evropské centrální banky či rozpad eurozóny. Komentoval i rozhodnutí Číny nepodílet se na pomoci eurozóny. „Kdo z vás by chtěl nasypat peníze do krachujícího fondu? Čína do sebevražedné mise nepůjde," řekl.

Hudema také řekl, že jednotný evropský stát nelze vytvořit tak rychle, jak by bylo pro řešení krize třeba. Řecko podle něho vystoupí z eurozóny. V případě Itálie je pak otázka, zda ECB bude kupovat masivně italské dluhopisy, či začne tisknout peníze a vyvolá inflaci.

Psali jsme: Bravo, Slováci. Kašlete na Němce a Řeky nechte zkrachovat, fandili Češi

Evropský totalitní stát

Europoslanec Ivo Strejček zdůraznil, že v EU nejsou lídři, kteří by dokázali přinést věrohodné řešení a vysvětlit ho lidem. Zmínil, že Merkelová a Sarkozy nepovažují euro jen za měnu, ale za samotné ztělesnění Evropy, proto se ho budou snažit udržet za každou cenu.

Upozornil také na aroganci evropských politiků, kteří se nezajímají o názor občanů a pouze jim předhazují věci, aby je schválili, a když jsou proti, musí hlasovat znovu jako Irové a nebo nesmí hlasovat jako Řekové. Strejček také míní, že dojde k redefinici společenské smlouvy, doufá jen, že kultivovaně a nenásilně. Míní, že EU nemůže fungovat jako stát, aniž by vznikl totalitní systém.

Psali jsme: Politici se bojí spláchnout 250 miliard do Bruselu. Drží knížete v šachu