Etapa I.
Zlatá devadesátá. V devadesátých letech byl Klaus na vrcholu. A nechtěl se zdržovat omezeními. Inspirovat se v okolních státech mu přišlo asi ponižující. A tak, než byly přijaty potřebné zákony, ponechala se zcela volná ruka trhu. Proč se zdržovat pravidly a odpovědností?
Kuponové knížky s podpisem ministra financí (Klaus) musely přeci přijít do každé ruky voliče ještě před volbami, kampani zdarma aspirant na premiéra nemohl odolat. Že banky rozdávají úvěry na zcela nesmyslné projekty, že mnozí už dopředu vůbec neuvažují o splácení? To je přece daň za volný trh, vy nevzdělanci!
A taky je to nutná podmínka udržení se u moci. Mafiánský kapitalismus páchal škody na ekonomice i morálce lidí.
Právo a spravedlnost šly stranou.
Etapa II.
Opoziční smlouva. Uzavřena po volbách, kdy z mrtvých vstal Klaus - a s ním i ODS. Sice se mluvilo o švýcarských kontech, mezi sponzory ODS figurovali mrtví, ale skrz opoziční smlouvu se podařilo udržet se ve hře. A nejen to. Podařilo se paralyzovat fungování policie i státních zastupitelství. A tak zločiny 90. let nemohly být vyšetřovány. A byl klid.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: TOP 09