Další aktivitou Ústeckého kraje, která by měla napomoci řešit v dlouhodobé perspektivě napětí v problémových lokalitách jako například Šluknovsko, bylo setkání starostů, které se konalo v Ústí nad Labem v pátek 21.10.2011. Konference starostů k problematice sociálně vyloučených lokalit byla svolána na popud hejtmanky Jany Vaňhové. V rámci konference byl prezentován tzv. Ústecký balíček legislativních opatření, který Ústecký kraj předložil vládě a parlamentu, projekt Nulová tolerance či příprava strategie prevence kriminality. Setkání se zúčastnili také odborníci z ministerstva vnitra či Úřadu vlády včetně zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové.

Hejtmanka Jana Vaňhová v úvodu konference, které se zúčastnilo několik desítek starostů z postižených regionů, ostře kritizovala vládu za odmítnutí legislativního návrhu. „Náš balíček ve středu odmítla vláda. Toto odmítnutí je v rozporu s proklamovanou snahou rychle a účinně pomoci občanům ve Šluknovském výběžku a dalších vyloučených lokalitách. Chceme teď po vládě konstruktivní řešení situace, které musí spočívat v rychlém zklidnění a následných systematických a striktně dodržovaných opatřeních," připomněla v úvodu hejtmanka. K tomuto volání se přihlásilo množství starostů, kteří kritizují vládu za liknavost a pasivitu. Jak starostové uvádějí, jakákoliv opatření, která přijdou až za několik let, jsou naprosto neúčinná. Sami uvedli několik případů, kdy se o změnu zákonů či nápravu situace aktivně snaží již několik let, ale vláda, potažmo další státní instituce na jejich snahu nereflektují - jako příklad uvedl předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska Josef Zoser výkup odpadů, kde by účinná legislativa omezila kriminalitu související s krádežemi kovů jak ze soukromého, tak obecního majetku.

S praktickými zkušenostmi ze sociálně vyloučené lokality přišel Martin Klika, krajský radní a ředitel městské policie v Litvínově, který představil projekt „Nulové tolerance" pro sociálně vyloučené lokality. Hovořil o příčinách vzniku těchto lokalit, které mají na svědomí realitní společnosti sestěhovávající problémové nájemníky do jedné lokality i dlouhodobý nezájem samospráv o řešení situace. Na příkladu Janova, které bylo mezi sociálně vyloučené lokality zařazeno v roce 2008, dokumentoval konkrétní opatření, jež pomohla situaci normalizovat. Mezi ně zařadil důslednou kontrolu osob městkou policií, sledování jejich chování a případný postih přestupků. Osvědčilo se například kontrolovat osoby v hernách, prokazovat zneužívání sociálních dávek (formou kontroly vozidel, majetku, pojistek), sledovat a postihovat nelegální zaměstnávání a podobně. Martin Klika také apeloval na nutnost zapojení všech dotčených institucí i orgánů a ocenil preventivní činnost neziskových a charitativních organizací na řešení těchto lokalit.

Velký úspěch u starostů měla také slova ředitelky odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Jitky Gjuričová, která kritizovala nápad veřejné služby jen na tři měsíce, neboť tím ztrácí občané sociální dávky, přitom jsou po krátké době opět nezaměstnaní. Podle jejích slov je třeba vytvořit systém prostupného zaměstnávání, na který ministerstva vnitra vytváří projekt.

O vývoji kriminality a plánovaném vzniku stálé pořádkové služby informoval ředitel Krajského ředitelství Policie ČR Jiří Vorálek. Úspěšný projekt romského mentoringu představila Probační a mediační služba. Tento projekt díky nasazení romských mentorů v problémových oblastech zvyšuje efektivitu alternativních trestů a tím slouží pro prevenci další kriminality.

Dále čtěte:
Vláda nebude hlasovat pro návrhy řešící situaci na Šluknovsku
Udělali ze mě rasistku. Represe fungují, tvrdí Řápková
Vaňhová (ČSSD): Ústecký kraj nenese odpovědnost za nedbalost jiných

##PROFIL 311##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE