K nejpalčivějším problémům této vlády patří rozpočet. Zeptám se úplně laicky – co je jeho největší Achillovou patou?

Rozpočet je tu problémem řadu let. Je zajímavé, že rozpočtová politika vlády je klasickým potvrzením základních pravidel politické ekonomie, a přesto jsou její autoři natolik vzdáleni vědomostem z politické ekonomie, nebo jsou natolik otrlí, že si myslí, že mohou říkat cokoliv. Smysl má jen taková ekonomická politika, která vede k ekonomickému růstu. Je třeba posílit spotřebu. Když není spotřeba, není výroba, krizová spirála je neustále prodlužována nesmyslnou politikou. Je třeba, aby lidé mohli více spotřebovávat, pak ekonomika půjde nahoru. Existují servilní ódy, třeba Klausových mladých stoupenců, ale to je nesmysl. Mělo by se jim říct: zkuste dát lidem peníze, uvidíte, jak rychle si s nimi poradí. Dnešní průměrná výplata je 24 tisíc korun, oproti Německu, kde je reálná kupní síla šedesát tisíc korun. Ani s ní by se Češi nepřejedli k smrti, věděli by, co s ní. Potřeby jsou u nás velmi nenasycené. K tomu, aby lidé žili slušně, bez tlaku nesplacených hypoték a dalších povinností, potřebují více peněz. Nepotřebují nic víc než trochu lidský, slušný život. Ne neustálé přemýšlení o tom, co a z čeho zaplatit. Ale naše vláda celá léta dělá politiku snižování kupní síly obyvatel. Pak se diví, že klesá HDP a podobně. Ale není se čemu divit.  Kalousek je pak jako pes, který si honí svůj ocas. A diví se, že ho nemůže chytit. Tragédie ale bude, až se do něho zakousne, do vlastního kusu masa. To mu nepřeju, jinak je mi velice sympatický, sám ho osobně znám.

Kalouska často kritizují, že je cynický, arogantní, lidem neumí vysvětlit proč a kde škrtá. To si tedy nemyslíte?

To už je kolorit jeho povahy. Podstatné je, že to je politika Ministerstva financí. Když už státní kasa nestačí, zvyšují se desátky, zvyšuje se robotová povinnost. To dělají finančníci od nepaměti. Kalousek je typický ministr laik, není finančník. Je vládním mluvčím ministerstva, to neumí nic jiného, než obsluhovat bilanci, kolik příjmů připlyne, a kolik mají dáti do rozpočtů. Vždycky si řeknou, že neškodí, když něco škrtnou, poněvadž lidé to stejně rozkradou a projedí. Takovou mají úředníci představu. Ale nerozumí národnímu hospodářství, ani politické ekonomii, ani skutečným makroekonomickým analýzám a vztahům.