Českou republiku patrně čeká druhá vlna demonstrací proti „americkému radaru". Bílý dům totiž podle Hospodářských novin potvrdil, že zapojí Českou republiku do svého projektu protiraketové obrany v Evropě. A v sídle KSČM i u nevládních aktivistů už je oheň na střeše.
„Pokud bude s Washingtonem jednat vláda bez veřejné diskuse, určitě dojde na petice a demonstrace," řekl serveru ParlamentníListy.cz stínový ministr obrany KSČM Alexander Černý.
A přidá se k nim i nyní utichlá iniciativa Ne základnám. „Pokud by se měla účast Česka na takovém projektu odbýt mezinárodní dohodou, pak to určitě vyžaduje protest," řekl redakci mluvčí iniciativy Jan Májíček.
I když tentokrát nejde o oplocený radar s obsluhou amerických vojáků, ale o kanceláře s počítači, komunisté i aktivisti jsou naladění stejně ostře jako před čtyřmi roky, kdy se hovořilo o radarové kupoli. Petici Ne základnám za konání referenda o základně během uplynulých let podepsalo přes 170 tisíc lidí.
Dohoda bez souhlasu sněmovny
Podle HN může v Česku takřečený systém předběžného varování vyrůst na základě dosavadních česko-amerických smluv, tedy bez souhlasu Parlamentu, bez referenda.
Je tudíž pravděpodobné, že titulní stránky novin budou opět plnit fotografie transparentů s přeškrtnutým radarem. Zvláště, pokud se má základna v Česku stavět ještě letos.
List uvedl, že všechny tři strany vládní koalice nemají proti projektu, jenž má být součástí NATO, výhrady. Dokonce i druhdy protiradaroví sociální demokraté nyní "mlčí".
„Pokud se v NATO i s dalšími spojenci dohodneme, že budeme budovat systém protiraketové obrany, měla by Česká republika zvážit svůj podíl," cituje deník úřadujícího šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku.
Černý: ČSSD se obrátí na správnou stranu
Podle komunistů se ovšem Lidový dům nakonec postaví na „správnou stranu". „ČSSD vždycky s radarem trošku laškovala, ale až zjistí, že prostí lidé mají více rozumu než její vedení, rozhodne se správně. I když populisticky," myslí si Černý.
„My jsme vždycky proti radaru protestovali. I veřejné mínění bylo vždy proti radaru a tento varovací prvek je součástí stejného systému," dodal expert komunistů na bezpečnost státu.
„Já jsem určitě proti. Nelíbí se mi, jak si USA s Ruskem s námi dělají, co chtějí a my jen přihlížíme," vzpomněl navíc předseda komunistů Vojtěch Filip dohodu velmocí o snížení počtu jaderných zbraní podepsanou letos v Praze.
Stejné argumenty používá i Ne základnám. „Navíc stále není vyjasněn smysl tohoto zařízení. Tady se mluví o Íránu, ale ten nemá kapacitu ani důvod sem střílet," myslí si Májíček. Černý navíc zopakoval čtyři roky staré argumenty o tom, že vystavění protiraketové základny naopak může z Česka cíl spíše udělat.
Místo radaru kanceláře
Původní plán na výstavbu radarové základny v Brdech z roku 2006 rozdělil českou veřejnost na dva tábory a vehnal do ulic tisíce demonstrantů. Nová administrativa prezidenta USA Baracka Obamy ovšem od někdejšího záměru George Bushe ustoupila.
Potvrzení o tom, že Washington s Českem počítá, přišlo - ne náhodou - po sněmovních volbách, kdy se vlády jímá koalice nakloněná tomuto záměru. Sociální demokracie, která byla proti výstavbě prvků systému protiraketové obrany, skončila s komunisty v menšinové opozici.
Podle HN uvolní Kongres 2,2 milionu dolarů, aby na zatím neurčeném místě vybavil dvě kanceláře počítači a dalším technickým vybavením k analyzování cílů a letu raket. Zařízení by měli obsluhovat čeští vojáci.
ČTĚTE TAKÉ:
ČR sice nebude mít radar, jeho informační centrum ale možná ano
Radar nebude: Levice oslavuje, pravice varuje
Foto: archiv
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Černý