Pokud by se politici dělili na „děti Štěstěny" a „smolaře" mohl by se ze sociální demokracie právě odcházející Jiří Paroubek bez váhání zařadit do druhé skupiny. Především proto, že mu ani jedny volby, do kterých ČSSD vedl, nezajistily premiérský post. V roce 2006 těsně prohrál a volební pat 100:100 dokázal lépe využít jeho rival Mirek Topolánek. O čtyři roky později sice Paroubek přivedl ČSSD k vítězství, ale ne takovému, aby zabránil složení pravicové koalice.

Premiérské křeslo tak získal jen díky volbám z roku 2002, když ČSSD nejprve po dvou letech nahradila původního lídra Vladimíra Špidlu Stanislavem Grossem, po jehož aféře s nevyjasněným financováním bytu se v dubnu 2005 stal předsedou vlády právě Paroubek. Do čela ČSSD pak byl zvolen na mimořádném sjezdu v květnu 2006, těsně před prvními volbami, jichž se účastnil jako stranický lídr.

Neblahý start s Czech-Tekem a marťany

První událostí, kdy Paroubek výrazně rozdělil společnost, byl pouhého čtvrt roku po nástupu do premiérské funkce koncem července 2005 Czech-Tek. Policejní zásah proti účastníkům akce vzbudil širokou kritiku sympatizující části veřejnosti i některých opozičních politiků jako nepřiměřeně tvrdý a porušující zákony a lidská práva. To vedlo v týdnu poté k několika protestním demonstracím s několikatisícovou účastí.

Dva měsíce nato vzbudil Paroubek pozdvižení svým projevem na jednání špiček sociální demokracie. „Ty zákony, které jsou potřeba ve prospěch této země, lidu této země, budeme schvalovat i třeba s komunisty, a kdyby tady spadli marťani, tak je budu schvalovat třeba s marťany, budou-li členy Poslanecké sněmovny!" dal tehdejší premiér najevo, že se na koaliční partnery Unii svobody a KDU-ČSL příliš ohlížet nemíní.

Klausovi pohrozil, že mu stopne zahraniční cesty

S každým dalším měsícem v čele vlády rostlo Paroubkovo sebevědomí. „Já vycházím z toho, že mám něco jako poslání, možná od nějaké nejvyšší bytosti, takže předpokládám, že dokážu sociální demokracii vyvést ze situace, ve které byla," reagoval v březnu 2006 na dotaz iDNES.cz, kde bere to sebevědomí, že vede sociální demokracii správným směrem.

Možná i proto mu přestalo být po chuti, jak odmítavě se k evropské integraci vyjadřoval prezident Václav Klaus. Když se proevropský Paroubkův kabinet nebyl schopen s hradním kritikem bruselských struktur dohodnout na jednotném kursu zahraniční politiky, pohrozil tehdejší premiér hlavě státu omezením zahraničních cest, nebude-li vystupovat v souladu se záměry vlády.

Kubiceho zpráva vedla ke srovnání s únorem 48

Ze snů o volebním vítězství a setrvání v čele vlády ale Paroubka vytrhl nečekaný úder. Pár dnů před konáním voleb unikla do médií tzv. Kubiceho zpráva, v níž se psalo o proniknutí organizovaného zločinu do státní správy a Paroubek v ní byl zmiňován v negativních souvislostech. Pozdější vyšetřování Kubiceho obvinění nepotvrdilo, ale v tehdejší atmosféře to ČSSD zřejmě ubralo hlasy a nezachránilo to ani emotivní vystoupení Zuzany Paroubkové na obranu svého manžela.

Ještě pod dojmem zmíněné zprávy pak zareagoval na nečekaný volební pat. „Pod heslem ´vítěz bere vše´ spoléhá ODS, že se rychle ujme moci a spolu se svými agenty přisluhovači zajistí těmto osobám beztrestnost. Toto já a sociální demokracie, jejíž jsem předsedou, nedopustí. Cítím povinnost oznámit, že demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s rozdílem, že hrozí modrá totalita," ohromil Paroubek veřejnost.

Kalouskovi sedl na lep. Tak ho později s Topolánkovou vládou svrhnul

Po dlouhých týdnech povolebního vyjednávání pak sedl na lep českému Machiavellimu a uvěřil, že s předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem sestaví vládu s tolerancí KSČM. Zatímco ale pro Paroubka se brzy poté brána k vládnutí nadobro zavřela, politickými boji ošlehaný Kalousek se vyhoupl do křesla ministra financí poprvé jako lidovec ve druhé Topolánkově vládě a podruhé jako místopředseda TOP 09 v nynějším Nečasově kabinetu.

Po tom všem, co Paroubek během relativně krátké doby v politice schytal, ani nepřekvapilo, jak nekompromisně si počínal coby vůdce opozice. Sladké pomsty se dočkal v březnu 2009, kdy se mu za pomoci několika přeběhlíků podařilo svrhnout Topolánkův kabinet, a to ještě během českého předsednictví EU. „Tato vláda škodí naší zemi. Vláda není schopná řešit dopady ani příčiny krize. Premiér Topolánek zde navíc vytvořil systém justiční mafie," zdůvodnil nutnost pádu vlády.

Vítězství mělo zazářit jako nejzářivější hvězda nad naší zemí

Dalším významným milníkem při působení Paroubka v čele ČSSD byly tanečky kolem předčasných voleb. Nejprve se dohodl s částí parlamentních stran na vypsání předčasných voleb, ale pak po výroku Ústavního soudu couvl, takže se ČSSD spojila s komunisty a rozpuštění sněmovny neumožnila. „Měli byste mi být vděční, že jsem vás zachránil před politickou blamáží," bránil se Paroubek obviněním z nedodržení dohody.

V následujících měsících se pak vehementně pustil do přípravy volební kampaně, která ho měla katapultovat zpátky do Strakovy akademie. „Všichni evropští socialisté od ČSSD očekávají vítězství ve volbách, které zazáří jako nejzářivější hvězda nad naší zemí," nešetřil pár měsíců před volbami vzletnými slovy.

Pyrrhovo vítězství neunesl předseda ani spolustraníci

Ani bombastická kampaň, která sice zbarvila zemi do oranžova, ale přinesla také vajíčkové útoky na mítincích sociální demokracie, však nestačila na víc než Pyrrhovo vítězství. „Čekám velké vítězství," tvrdil přitom lídr ČSSD, když házel krátce po otevření volebních místností svůj hlas do urny. Brzy po oznámení výsledků voleb, které předznamenaly pravicovou koalici, pak Paroubek ohlásil svůj odchod z čela ČSSD.

Změněnou situaci evidentně neunesl on sám ani jeho spolustraníci a uvnitř ČSSD to začalo pořádně jiskřit. Médii létaly urážky a osočování z obou stran a oleje do ohně pak přilila i druhá Paroubkova žena Petra, která si to ve své knize trochu pavlačově vyřizovala s těmi, kteří stáli dříve po boku jejího manžela a po neúspěšných volbách se k němu obrátili zády.

Na sjezd nedorazil, projev poslal bulváru

Na sjezd ČSSD, který se konal v březnu tohoto roku, a kde se volil jeho nástupce, Paroubek ani nedorazil. Nezdálo se mu dostatečně důstojné, jak na něj byl pozván. A tak místo aby svůj projev delegátům osobně přednesl, poslal ho deníku Blesk, který ho v den sjezdu zveřejnil. Od té chvíle už dával bývalý šéf sociální demokracie nepokrytě najevo své zaječí úmysly. A dneškem se jeho působení ve straně definitivně uzavřelo.

• Více k Jiřímu Paroubkovi ČTĚTE ZDE

SLEDUJEME téma: Paroubkova nová strana 

Máte dotaz pro Jiřího Paroubka, zeptejte se ZDE

##MINIPAS 221##

Foto: Hans Štembera

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE