Ministr Kalousek spustil nedávnou aféru tím, že reagoval na to, že europoslanci ODS Hynek Fajmon a Ivo Strejček ho zkritizovali, že nebyl na několika zasedáních evropských ministrů financí. Europoslanci říkají, že Miroslav Kalousek je mezi evropskými ministry financí zdaleka největším absentérem, a to v době, kdy se na jednáních Ecofinu probírají klíčové záležitosti. „Europoslanci Strejček a Fajmon jsou opravdu zlobou nadaní idioti, kteří o tom nic nevědí," uvedl Kalousek pro LN.

K tématu:
Napadení europoslanci mají strach z Kalouska: Snad nám taky nenafackuje

Později se Kalousek ale za své výroky omluvil. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg uvedl, že tím považuje celou věc za vyřízenou. Oba europoslanci vzali jeho omluvu na vědomí. Výkonná rada ODS vyzvala TOP 09, aby se distancovala od neurvalých výroků svého prvního místopředsedy Kalouska. Sám Benda také považuje omluvou Kalouska celou věc za uzavřenou.

Dále čtěte:
Kalousek: Za vyřčené výroky se hluboce stydím a europoslancům se omlouvám

Chlapskou omluvu beru

„Ta výzva vznikla hlavně kvůli tomu, co zaznělo na adresu našich europoslanců. Jsme v dospělé chlapské společnosti a pokud se někdo omluví, tak to beru. Každý může udělat chybu a pokud řekne: ´sorry, udělal jsem chybu, omlouvám se´, tak nevidím důvod, proč bychom neměli omluvu přijmout," řekl ParlamentnímListům.cz Benda. Ten měl před časem také podobnou zkušenost. Ministr Kalousek měl na něj v souvislosti s Alexandrem Vondrou a kauzou Promopro křičet ve sněmovně.

„Kalousek to očividně přehnal a takticky nezvládnul. Po prvním klubu to vypadalo, že to má Saša již spočítané, ale svou výzvou a tím, že řval na Marka Bendu, vyvolal sebeobranné mechanismy, protože si to poslanci pak přeložili jako útok na ODS. Čili na prvním setkání klubu to vypadalo jasně, na druhém klubu byla vidět naštvanost na Kalouska," řekl tehdy ParlamentnímListům.cz poslanec ODS, který chtěl zůstat v anonymitě.

Čtěte také: Vondra mohl padnout už včera. Zkazil to Kalousek  

TOP 09 v poslední době klesají preference. „Myslím, že se stala topka především v prázdninových měsících lehce nečitelnou a nebylo zřejmé, co vlastně chce. Některé vyhrocené krize byly nesrozumitelné všem," řekl k tomu Benda.

Kalousek i vláda si ocenění zaslouží

Místopředseda ODS Pavel Drobil v létě uvedl, že za vyhraněným postojem TOP 09 v kauze Bátora může být snaha rozbít vládu. „Z věcného chování TOP 09 se mi nezdá, že by to tak bylo. Takováto spekulace běží Prahou už několik měsíců, ale nepodařilo se mi v ní spatřit žádné ratio. Je všeobecná politologická poučka, že ten, kdo rozbije vládu a rozpoutá předčasné volby, ten v nich dopadne špatně. To už jsme zažili. Ať už to byl Josef Lux v roce 1998 nebo Jiří Paroubek v roce 2009. Ten kdo vyvolal krizi a předčasné volby, tak v nich vždy splakal nad výdělkem. Pokud chce někdo rozbít vládu, tak to před veřejností neskryje," myslí si Benda.

Čtěte také: Kalousek rozbíjí vládu, vypálila ODS. Dostali úžeh, odmítá ministr

Benda si myslí, že ocenění Kalouska jako nejlepšího ministra pro rozvíjející se země je oprávněné a zároveň je oceněním pro celou vládu a její reformní úsilí. „Je to i zásluhou ministra financí. Naše vláda se ve světě, který se trochu zbláznil a řeší krizi tím, že nalívá další dluhové peníze, pokouší postupovat s péčí řádného hospodáře, dluhy snižovat a říkat, že když na něco nemáme, tak si to nemůžeme dovolit. A v tomto směru považuji to ocenění za naprosto správné," říká k tomu místopředseda poslaneckého klubu.

Více: Kalousek bude podruhé oceněn jako ministr financí roku

Církevní restituce

Vláda schválila v úterý parametry majetkového vyrovnání státu s Katolickou církví a dalšími náboženskými společnostmi. Podle nich stát během 30 let církvím zaplatí celkem 59 miliard korun, asi 56 procent majetku by jim měl vrátit v naturálních restitucích. Vyrovnání by mohlo začít od roku 2013. K majetkové odluce církví od státu by se mělo dospět za 17 let.

První tři roky ze sedmnáctiletého přechodného období by měl stát na platy duchovních přispívat plnou částkou ze svého rozpočtu, tedy 1,445 miliardy ročně. Od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent. Nesplacená výše finanční náhrady pak bude každý rok valorizována podle míry inflace. Stát by měl přestat církvím vyplácet peníze v roce 2030.

K tématu: Církve ještě vyhráno nemají, varuje Benda. Besser je optimista

Část veřejnosti bude proti církvím vždycky

Podle Bendy takováto dohoda sice vyvolá odpor u části veřejnosti, nicméně podle něho bude pro stát v konečném důsledku výhodná. „Nepochybně zde bude existovat vždy část lidí, která bude proti vždycky, už proto, že jsou proti všemu, co je spojeného s církvemi. Kdyby se měly církve zakázat, tak to podpoří, protože když slyší slovo církev, jsou hysteričtí. Ten model je propočítán tak, že jeho dopady na veřejné finance jsou v dlouhodobém horizontu naprosto mizivé. To umíme veřejnosti racionálně vyargumentovat. Ten model je výhodný pro obě strany a s tím, že církve přestane financovat, je příjemnější pro stát," říká Benda.

Benda také říká, že dnes jsou výdaje na církve ze státního rozpočtu zhruba 1,5 miliardy korun, ale ty by v dalších letech podle něho rostly, možná i skokově. „Mohlo by dojít k situaci, že přijdou další církve či náboženské společnosti-muslimská, pravoslavná, možná i nějaká pivní církev, která je též registrovaná, které řeknou, že splnily všechny podmínky a že chtějí také příspěvky ze státního rozpočtu," míní Benda. Ten zdůraznil, že na současném modelu se shodly všechny náboženské společnosti, což je veliký a ojedinělý úspěch a nebylo by dobré ho promarnit.

Související: Vyrovnání s církvemi: Během třiceti let dostanou 59 miliard

Co se týče ODS, tak je podle něho jisté, že letošní podzimní kongres volební nebude. „Ty snahy udělat volební kongres byly okrajové a ani při jednodenním kongresu není možné nějaké volby zvládnout. Nelze na kongresu jen tak říci: teď všechny odvoláme," řekl poslanec.