Pavel Vondrouš, dvacetišestiletý dělník z Liberce, střílel paintballovou pistolí na prezidenta, neboť dle jeho slov „vláda vyhladověla celou třetinu národa“. Tolik stručné shrnutí informací. Jinak slovní vata v podobě úvah o neschopnosti ochranky (jako by amerického prezidenta Ronalda Reagana, chráněného jednou z nejlepších ochranek na světě, také nepostřelil zblízka muž s pistolí), tradiční dohady nad tradičně uniklým záznamem hovoru ochranky…a pak už vlastně nic.

To nejdůležitější jako by nikoho nezajímalo!

V jaké rodině a v jakém prostředí ten člověk vyrůstal? Podle jeho písemného projevu na facebooku se nezdá, že byl veden ke vzdělání, podle vyjádření sousedů, že „byl tak trochu bordelář“, zřejmě ani k pracovitosti ne. Jaký byl zaměstnanec? Jak si doplňoval či nedoplňoval kvalifikaci, jak se snažil zlepšít svoje pracovní postavení a příjmy? Byl někdy nezaměstnaný? Co případně v té době podnikal, aby zlepšil svoji příležitost na trhu práce? Jakou dobu případně trávil nicneděláním na sociálních dávkách?

Jinak řečeno, jakou měrou si za svoje „vyhladovění“ může sám? Jakou měrou přispěl on sám rukou k dílu, aby tento stát prosperoval ekonomicky i společensky?

A další nehledaný aspekt: co na svého reprezentanta říká „vyhladovělá třetina národa“?

Podle ohlasu na sociálních sítích si totiž v Pavlu Vondroušovi logicky našla svého hrdinu lůza…