Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
Ruská agentura TASS uvádí, že se od smlouvy o strategickém partnerství očekává posun vztahů mezi Moskvou a Teheránem na „novou úroveň“ a vytvoření právního rámce pro další rozvoj spolupráce v dlouhodobém horizontu. „Podle ruských a íránských představitelů se dohoda týká všech oblastí, včetně obrany, boje proti terorismu, energetiky, financí, dopravy, průmyslu, zemědělství, kultury, vědy a techniky,“ přibližuje TASS.
Několikastránková smlouva, zveřejněná na oficiálních stránkách Kremlu, je rozdělena do 47 článků, které se týkají právě různých oblastí spolupráce mezi oběma zeměmi.
Fotogalerie: - Rusko je teroristický stát
„Ruská federace a Íránská islámská republika vyjadřují zájem o to, aby se přátelské mezistátní vztahy dostaly na novou úroveň a získaly komplexní, dlouhodobý a strategický charakter, jakož i o posílení jejich právních základů,“ píše se úvodem textu, který podepsal Pezeškján a ruský prezident Vladimir Putin.
???????? ?? Russia's President Vladimir #Putin and Iranian President @drpezeshkian held talks at the Kremlin, signed a Comprehensive Strategic Partnership Agreement between Russia and Iran.#RussiaIran pic.twitter.com/JH0Okt8NOm
— MFA Russia ???? (@mfa_russia) January 17, 2025
Text rovněž hovoří o blízkosti kultur Ruska a Íránské islámské republiky či o budování „multipolárního světa“ a uvádí, že dohoda vzniká „na základě hlubokých historických vazeb mezi ruským a íránským národem, blízkosti kultur a duchovních a morálních hodnot, společných zájmů, pevných vazeb dobrého sousedství a širokých možností spolupráce v politické, hospodářské, vojenské, kulturní, humanitární, vědecké, technické a dalších oblastech, s ohledem na potřebu dalšího posílení spolupráce v zájmu míru a bezpečnosti na regionální a celosvětové úrovni, přejíc si přispět k objektivnímu procesu vytváření nového spravedlivého a udržitelného multipolárního světového řádu založeného na svrchované rovnosti států, spolupráci v dobré víře, vzájemném respektování zájmů, kolektivním řešení mezinárodních problémů, kulturní a civilizační rozmanitosti, vládě mezinárodního práva v souladu s Chartou Organizace spojených národů, včetně zřeknutí se hrozby silou nebo použití síly, nevměšování do vnitřních záležitostí a respektování územní celistvosti obou států“.
Jak na ruské sbližování s režimem v Íránu zareaguje Trump?
Má být Tomio Okamura vydán policii za plakát s černochem?Anketa
S Ruskem se sbližující Írán, kde již několik desítek let vládnou šíitští fundamentalisté, Trump vnímá jako nemalou hrozbu pro Západ i kvůli jaderným ambicím Teheránu. Deník The Wall Street Journal v půli prosince informoval, že Trump a jeho přechodný tým zvažují obnovení tvrdého přístupu vůči Íránu prostřednictvím kampaně „maximálního tlaku 2.0“. Tento přístup má za cíl potlačit snahy Teheránu o vývoj jaderných zbraní, a to za použití preventivních opatření, například leteckých úderů, avšak bez přímého zatažení Spojených států do války s Íránem.
Pomoci zbavit svět jaderné hrozby ze strany Íránu by mohl Izrael. Právě Jeruzalém již totiž podnikl několik odvetných úderů na íránská jaderná zařízení, přičemž premiér Benjamin Netanjahu i ministr obrany Israel Katz zdůrazňují, že tyto kroky byly nezbytné, avšak dosud nedostatečné k eliminaci íránské schopnosti vyvinout jadernou zbraň.
Fotogalerie: - Za Palestinu na Václaváku
Trumpův plán „maximálního tlaku 2.0“ má mít za cíl omezit íránské ambice, přičemž se zvažuje i možnost preventivních vojenských akcí a upuštění od Bidenovy zdrženlivé politiky. Na dotaz časopisu Time ohledně možnosti vojenské operace proti Íránu řekl, že se i vzhledem k nestabilní situaci „může stát cokoliv“.
V případě konfliktu USA s Íránem dle CNN nehrozí, že by Moskva musela přispěchat Teheránu na pomoc. „Na rozdíl od bezpečnostního paktu Ruska se Severní Koreou dohoda s Íránem nevyžaduje, aby si obě země v případě napadení jedné z nich přišly na pomoc; pouze aby útočníkovi neposkytovaly vojenskou či jinou podporu,“ shrnuje stanice.
Ředitel Centra pro strategická a mezinárodní studia Jon Alterman dodal, že Rusové mají „skvělý nos na někoho v nesnázích“ a využívají tak spojenectví s Íránem, který je aktuálně po neúspěších na Blízkém východě oslaben, hlavně pro svoje vlastní dobro.
Bývalý zástupce národního zpravodajského důstojníka pro Blízký východ v Národní zpravodajské radě USA a ředitel Scowcroftovy blízkovýchodní bezpečnostní iniciativy v think tanku Atlantic Council Jonathan Panikoff ve svém textu pro časopis Foreign Policy míní, že by se Trump mohl snažit v aktuálním prostředí upřednostnit dohodu s Íránem před vojenským řešením, to však dle něj bude vyžadovat, aby zprvu na Teherán značně přitlačil.
Fotogalerie: - Propalestinská demonstrace
Potřeba pro ochotu Íránu jednat dle Panikoffa budou „nové sankce a lepší vymáhání těch stávajících, vytlačení Íránu z orgánů OSN, jejichž účel soustavně porušuje, a více společných vojenských cvičení USA s Izraelem“. Bude to dle něj také vyžadovat hrozbu nátlaku, včetně spolupráce s Evropou či výslovného zopakování, že „Spojené státy použijí vojenskou sílu, aby zabránily Íránu dosáhnout jaderných zbraní, pokud to bude nutné“.
Soustředit se na vyjednání dohody s Teheránem jen o jaderném programu, by podle experta byla chyba. „Potřebujeme spíše širší dohodu, která se bude zabývat i regionálním škodlivým vlivem Íránu – jeho poskytováním zbraní a také finanční a výcvikovou podporou teroristickým organizacím – a vyžaduje ověřitelný závazek neobnovit Hizballáh ani Hamás,“ upozornil na nutnost postavit se i proti íránské podpoře teroristů.
Právě aktuálně má být pro jednání příhodná doba i kvůli tomu, že Írán čelí rostoucí hospodářské a energetické krizi. Panikoff zdůrazňuje, že úzká dohoda, která by byla zahrnovala pouze íránský jaderný program, hrozí tím, že by Spojené státy uvrhly Blízký východ do nestability, jelikož Teherán představuje nemalé riziko nejen pro Izrael, ale též další americké spojence – Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, mající zájem o stabilitu a růst svého hospodářství, který jim Írán a rakety Husíů z Jemenu v posledních letech značně ztrpčuje.
Fotogalerie: - Donald Trump a Blízký východ
Vrátit by se tak mohla jestřábí politika, kterou Trump zaujímal vůči Íránu už během svého prvního prezidentského období. Během prvních měsíců svého úřadování odstoupil od jaderné smlouvy s Íránem (JCPOA), kterou uzavřel Barack Obama. V lednu 2017 pak po testu íránské balistické rakety uvalil na Írán nové sankce. Počátkem roku 2020 pak Trump nařídil letecký útok, při kterém byl zabit íránský generálmajor Kásim Sulejmání, velitel elitních jednotek Quds, odpovědných za vojenské operace v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte, že je potřeba vůči Íránu při vyjednávání postupovat tvrdě?
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
